2. část

31 3 2
                                    


Je 26. srpna a mě a Arthura čeká asi čtyř hodinová cesta k tetě. Budu u ní bydlet, protože škola, do které nastupuji, je ve vedlejším městě. K tetě jsem často jezdila jako malá. Strašně moc se na ni těším. Tety soused má statek, tak mu tam budu pomáhat, je super, že se mnou může jet Arthur, bez něj bych nikam nejela! Cesta byla strašná, nudila jsme se a navíc Arthur musel mít náhubek😠. Když jsme dorazili, šla jsem si vybalit a pomohla jsem tetě s obědem. Potom jsem vzala Arthura na procházku. Došli jsme na velkou louku plnou voňavých květin. Arthur pobíhal kolem mě a chytal motýly, bylo to tak roztomilé❤🙊. Lehli jsme si do trávy a pomalu jsme usli. Když jsem se probudila, už se stmívalo, a tak jsme vyrazili domů. Došli jsme v čas na večeři. S tetou jsme si povídali a pak jsme šli spát. Ráno jsme se šli s Arthurem zase projít. Došli jsme k ohradě plné krásných koní. Sedla jsem si na balík sena a kochala se krásou přírody. Z mého snění mě vytrhl Štěpán (soused). "Ahoj Ivo, no ty už jsi ale vyrostla, když jsem tě viděl naposledy, šla jsi do první třídy!" ,,Jé ahoj Štěpáne, ráda tě vidím!” Chvíli jsme si povídali a pak mi Štěpán navrhl, abych se s ním šla podívat na koně. Když bylo asi půl osmé, koně jsme zavřeli a nakrmili. Štěpán mě poslal, abych posbírala vejce u slepic. Když jsem je dosbírala, šli jsme s Arthurem kolem kachen. Chudáček Arthur si s nimi chtěl hrát, ale panu Kačerovi se to asi moc nelíbilo, takže Arthurovi pěkně vyčinil. Arthur i já jsme byli dost unavení, takže jsme si šli brzy lehnout.

Silné poutoKde žijí příběhy. Začni objevovat