Zůstaň, řekl jí.
Nechoď, zněla prosba.
A divoké kroky utichly.
Jelikož věděl,
že je vším,
co potřebuje,
aby se sjela.A bez drogy se nedá žít.
Přišel blíž.
A pak tu byla.
Mužská ruka.
Ten mučící nástroj slasti
a pohled vraha,
když ji k sobě otočil
a ona dotekem roztála.Poddajná.
Jako vždycky.Skončili,
jak začali.
Ve společném pokoji.
Na loži rozkoše.
Lapaje po dechu
plni extáze.Byly tu řemeny,
rákosky,
krajka,
a taky plameny.Kdyby však věděl-li,
vrah s pevnou rukou,
že schyluje se k obratu,
možná by vzal na dívku
místo pout lopatu.Přišel záblesk oceli,
co používali na hrátky,
a z ostří se stala šibenice
místo oprátky.
Když vrah podřízl hrdlo a odešel,
klepaje podpatky.inspiration: music by Recoil
![](https://img.wattpad.com/cover/113853749-288-k352375.jpg)
ČTEŠ
thoughts
Poetryjust some shitty pieces of poetry (kousky psané většinou volným veršem, útržky myšlenek, slzy a vraždy)