I Need Your Kisses

Pes?!

R O S E

Jen co Amy odjela, volali mamce stěhováci že se vyskytl ,,menší" problém, takže nám všechny naše věci přivezou až zítra. Fakt paráda! No nic. Mamka jela na nákup a já mezitím pomohla Molly s vybalováním věcí které tu měla. Poté jsem šla do svého pokoje a  začala  výmýšlet jak si pokoj zařídím, až mi přivezou nábytek. 

Když mamka přijela, pomohly jsme jí s vykládáním nákupu a mamka šla vařit večeři. Mezitím jsme s Molly šly prozkoumat zahradu za domem. Vyběhly jsme zadním vchodem na obdelníkovou zahradu pokrytou hustým a měkoučkým trávníkem. Ze zahradního domku jsem vytáhla dřevěné lehátko a rozložila ho uprostřed zahrady. Lehla jsem si na něj a Molly se ke mně přitulila . To ve mně probudilo vzpomíku na den kdy mamka přišla z porodnice s mojí malou sestřičkou a já si ji hned chtěla pochovat. Pamatuji si jak moc jsem byla šťastná že mám tak úžasnou rodinu. Z mého přemýšlení mě vytrhl Mollyin sladký hlas ,, Rosie, proč pláčeš?" ani jsem nezaregistrovala že mi tvářích stékají pramínky slané vody. ,,Nic zlatíčko, jen... mám vás moc ráda." usmála jsem se na ní a pevněji ji stiskla v obětí. ,, To my tebe taky" ozvala se z námi mamka a já viděla jak se jí lesknou oči od slz. Sedla si k nám na lehátko a přidala se do našeho hromadného obětí. Nevím kolik času jsme v téhle poloze strávili, vnímala jsem jen ten úžasný pocit bezpečí a lásky. ,, Holčičky moje, nerada bych rušila tuhle krásnou chvilku, ale na stole je připravená ta večeře a já už mám docela hlad." zasmála se mamka a my s ní. ,, Jídloooo!" zakřičela Molly a utíkala se posadit k velkému stolu na terase. Mamka jen nevěřícně pokroutila hlavou nad čímž jsem se musela pousmát.

•

Ráno jsem se probudila docela brzy. 7:03. AWESOME. Teď už neusnu. Rozhodlajsem se, že si půjdu zaběhat a porozhlídnout se po okolí. Na sebe jsem si vzala černé legíny a sportovní podprsenku. Mamce jsem nechala na stole vzkaz, aby se nebála. Nazula jsem si svoje černé Huarache, do ruky vzala lehkou mikinu a vyrazila ven.
Běžela jsem nádherným parkem. Jako bych snad ani nebyla ve městě, bylo to tu opravdu úžasné, ovšem do té doby než ke mě přiběhl šedo bílý husky a začal se semnou přetahovat o mikinu. Upřímně řečeno, i když byl ten pes nádherný, měla jsem z něj trochu strach. Uznejte sami, cizí pes sám v parku...