Kapitola 3: NAROZENINY

16 0 0
                                    

Dneska jsem byl můj den, protože jsem v zápase proti ZSC LION CURICH (Švýcarsko) slavil své 18. narozeniny. Lukáš věděl, že mám dnes narozeniny a tak si mě všiml a přes plexi sklo mi přál k narozeninám.Naznačil, že pro mě bude mířit a více gólů, abys vyhrál. A to se stalo. Zápas skončil 4: 2 a Lukáš dal 3 góly a na poslední asistoval Michalovi Bulířovi. 2 minuty před koncem utkání jsem šla za mamku a cestou mi zastavila "hosteska" a řekla mi, že po zápase zápas zůstanou s mamkou v aréně, že mají kluci pro mě překvapení. Tak jsem běžela za mamkou a řekla jsem jí, že po skončení utkání jsme zůstali na místě, že mají pro mě kluci překvapení a že máme jít dolů jak vyjíždí rolba. Já jsem tušila, že to bude co jsem si myslela. Myslela jsem si, že lukáš říká v kabině a nezačínají pokřik, že pro někoho dojde tak, že vyšel z kabiny na led a měl v ruce šátek a já jsem se začala bát co se bude dít. Tak pojď za mnou mamku a řekl mi, jak se otočím. Tak jsem se otočila a najednou vidím tmu a já jsem se zeptala maky se zhaslo v aréně nebo mám něco na očích ?? Mamka odpověděla máš na očích šátek. 

Máš je zavázaný oči a teď půjdeš se mnou za ruku a podel mantinelu aby jsi byl nezklouzla. OK. tak hlavně opatrně ať se ti nic nestane. OK. 


Byli jsme skoro u sřídačky a jen jsem někdo vyslechl z kabiny a podal mi ruku, tak jsem si ho ošahala a Lukáš tomu dotyčnému řekl, že nemluví, že mám znát hráče, byl to ROMAN WILL. Tak jsem řekl, že jde do kabiny se připravit a mamku vzal s sebou. Po chvíli přišel Lukáš a řekl, že můžeme jít, tak jsme šli. Vešli jsme do kabiny a Roman mi pustil a řekl mi, že si nechám stále zavřené oči, že mi sundá šátek. Řekla jsem OK. Tak můžem? zeptal se mě. Jasně! odpověděla jsem. Tak 3 ... 2 ... 1 .... TEĎ. Začali zpívat: PÉŤA MÁ NAROZENINY, MY MÁME PŘÁNÍ JEDINÝ: ŠTĚSTÍ, ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ, ZDRAVÍ HLAVNĚ TO ZDRAVÍ. Byla jsem v šoku, nevěděla jsem co říci. Tak jsem jim poděkovala. za chvíli byl před mnou zástup podle čísel jak mají číslo na dresu a od každého jsem dostal dárek v podobě kartě s věnováním. Kapitán šel poslední, protože měl hodně darů. Dostala jsem od něho krásný dorta, který si mohl dát, protože to je vyjímka, když má někdo narozeniny. Na konci už jsme šli s mamkou domů a tak jsem klukům poděkovala a řekla jim, že to byl nejkrásnější den mého života. Tak nás šli vyskočit na dveřím a pak mi řekli, že jim může být bod a já OPRAVDU? oni řekli OPRAVDU !. 

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Dec 13, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Hokejová "Láska"Kde žijí příběhy. Začni objevovat