Zase další průměrný ráno. Vstát ve čtyři ráno, provést ranní hygienu a jet do školy. Studuju na střední škole George Washingtona ve Washingtonu. Škola nebyla nijak zábavná (jaká jiná může být škola), ale, jako vždycky, většinou za 2. I to je ale dost dobrý, vzhledem k tomu, že se neučim. Nejhorší ale byla informatika. Pět za vše, co jsem dělal. Počítač sice mam, ale jenom na něm hraju. Rodiče mi proto zařídili doučování a tohle měl být muj první den tam. Prej mě bude doučovat nějakej Edward Smith. Doprovázel mě tam nejlepší kamarád Fred, protože to měl po cestě.
,,Jseš si jistej, že si nedáš kebab Johny?" Zeptal se Fred.
,,Ne, vždyť víš, že musim na doučování."
,,Vim, ale snad jeden stihneš, ne?
,,Noo... Ne, nestihnu. Sorry, ale už tak stíham těsně"
A tahle naše nesmyslná konverzace pokračovala až k domu toho Smitha. Rozloučili jsme se a já jsem vešel do tý vysoký, bíle nabarvený budovy v ulici plný modrých domů
(#na rebela). Při vstupu jsem se psychicky připravil na 4 hodiny informatiky, jak úžasný.
ČTEŠ
Black or White ( příběh hackera)
Actiončerná nebo bílá jako white hat a black hat. Nic rasistického. Číst může i ten, kdo nerozumí