Kapitola #2

34 2 0
                                    

Ve škole bylo všechno v normálu a tak nějak bez větších problémů. Po cestě ze školy mě napadlo, že bych mohl zkusit vystopovat IP adresu toho, co mi na obrazovku dal ten vzkaz. Svuj nápad jsem vysvětlil Fredovi, který souhlasil. Vrátil jsem se domů a začal jsem se zdlouhavým procesem zjišťování IP adresy. Bohužel, ten co to provedl nebyl žádnej hlupák. Použil totiž TOR, takže jeho IP adresa byla jiná než ve skutečnosti. ,,Zatraceně!" Řekl jsem, když jsem se to dozvěděl. Musel jsem se teda nabourat do databáze TORu, což neni nic extra easy. Otevřel jsem teda pár programů mojí výroby a za hodinu jsem tam byl. Pak už bylo jednoduchý zjistit všechno. Zjistil jsem, že je někde tady, ve Washingtonu. Zahrabal jsem v batohu a vytáhnul upravenou GPS. ,,K čemu ti bude GPSka?" ,,To neni normální GPS, tuhle jsem upravil speciálně pro sledování nepřátel." Odpověděl jsem, zatimco si Fred prohlížel zařízení. Zadal jsem do něj IP adresu a zobrazili se mi souřadnice, podle kterých mi to ukázalo, kde přesně je ten člověk. Znova jsme použili Fredovo auto a po chvíli jsme tam byli. Před náma stálo starý, opuštěný, chátrající skladiště. ,,Tak do toho zase jdeme. Vešli jsme. Všude bylo mrtvolný ticho, až na zvláštní zvuk. Nezvládnu ten zvuk popsat, ale šel jsem za nim. Zdálo se, že mě dovede k tomu, koho hledam. A měl jsem pravdu. Došel jem do obří místnosti s balkónem jako v divadle. Uprostřed stál stůl, za kterým seděl černovlasý, asi čtyřicetiletý muž se slunečníma brejlema. ,,Dobrý podvečer, pane Wearsone." Řekl úplně klidným hlasem. ,, Nech si to a řekni mi, co měl znamenat ten vzkaz na mím počítači!" Řekl jsem dost naštvaně. ,,Zeptej se jich." Řekl s úsměvem a ukázal na balkón. V tu chvíli se vynořila spousta lidí s poloautomatama a mířili přímo na nás. ,,Být vámi bych se vzdal. Mimochodem se jmenuji Sam. Dál vám své jméno říkat nehodlám a jsem velitel této organizace." Určitě chtěl říct ještě něco, ale najednou po něm Fred skočil a dal mu ránu pěstí. ,,Běž, Johny!" Zařval. Věděl jsem, že nemam na výběr. Utekl jsem, jak mi řekl. Za sebou jsem neslyšel výstřely, takže doufam, že to přežil.

Black or White 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat