Jsi ta, kterou jsem hledala

Párty

Seděla jsem v taxíku, v uších jsem měla sluchátka s oblíbenou hudbou a koukala jsem z okna. Myslela jsem na Stephie. Kde je, co dělá, s kým je a spousta jiných otázek se mi točily hlavou. Vystoupila jsem před velikou vilou, kousek za městem. Vrata na obrovskou zahradu byly otevřené. Na houpačce seděla Annette. Holka ze třídy. Jsou prázdniny a dlouho jsem s ní nemluvila. Proč to nenapravit?

Přišla jsem blíž a všimla jsem si, že má v ruce láhev vína. Wow. Něco se určitě stalo. Bojím se o ni.
„Ahoj, Annette. Co se stalo?" sedla jsem si na houpačku vedle ní.
„Čau, Alex... Nic nového zase ten debil..." napila se z láhve, kterou jsem ji v tu chvíli vytrhla z ruky a odložila na stranu. Byla už dost opilá. S povzdechem jsem se ptala:„Co tentokrát? Chlastá? Bije? Podvádí?"
„Nachytala jsem ho s jeho bývalou u něho doma včera, když jsem za ním přijela na své narozeniny... On totiž zapomněl... A takový dárek jsem dostala..." měla poškozený hlas asi díky vzlykání, ale působila celkem klidně. Nebrečela, neřvala, nic. Šla z ní cítit pouze bolest.
Natáhla jsem se pro láhev a napila jsem se. „Rozchod?" podala jsem jí víno.
Ona se napila a poprvé za celý dialog zavzlykla:„Já nevím, Ali! Nevím, co mám dělat! Když já ho tak miluju!"
Rozbrečela se a já jsem ji objala. Nikdy jsme se moc nebavily, ale teď mi ji bylo tak líto. Chtěla jsem jí pomoct!
„Anný, jeď domů, odpočiň si a odlož všechno na zítra." smutně jsem se na ni usmála. Ona to po mně zopakovala a odpověděla:„Asi máš pravdu. Nikdy jsem nemyslela, že jsi tak hodná! Děkuju!"
Objala mě a ukáplo jí pár slz na moje rameno. Chudák holka, lituju ji.