Za obzor a ještě dál.

1.

Bezzubka 

Zase jsem nemohl spát. Od té doby co jsem se stal Alfou sem se nemohl pořádně vyspat skoro každou  noc. Je to asi půl roku od bitvy s Dragem, a i když je už nejspíš někde pryč, pořád se mohl vrátit a pomstít se.     

A ty nejsi zrovna drak který by si užíval boj co?

Ne, to opravdu ne...  

Tenhle vnitřní hlas se začal ozývat od té doby co se stal Alfou, bylo to jeho svědomí nebo něco jiného? To nevěděl.

 Do východu slunce zbývalo ještě několik hodin, a tak si Bezzubka řekl, že by se ještě proletěl a vyčistil si hlavu.

 Sice ten automatický ocas neměl zrovna dvakrát v lásce, ale jestli chtěl dělat práci Alfy pořádně, potřeboval ho. Obletěl ostrov a letěl eště kousek dál. Po tom co se stal Škyťák náčelníkem, neměli tolik času na objevování.

 Občas přemýšlel co je daleko za hranicemi jejich objeveného prostoru, něco tam být muselo, protože odkud by jinak kupec Johan bral zboží které dovážel?

 Uvelebil se na jednom z lesních ostrůvků. Nachvíli si lehnul, nejspíš usnul protože když se vzbudil slunce už bylo na obloze.

 Spočítal si že mu zbývají asi 2 hodiny do dopoledne. Měl by se vrátit, aby ostatní neměli starosti, a on se mohl věnovat svým Alfa povinnostem.

 Už se chystal vzlétnout, ale něco ho přimělo se zastavit a trochu prohledat ostrůvek. Dostal se na malou mýtinku, na první pohled normální jako vždy. 

Ale po tom co ji Bezzubka prozkoumal, našel pozůstatky tábořiště. Nevěděl čí bylo, ale věděl že ten, kdo tu tábořil odešel nejspíš když spal. Ale to nebyla ta poslední věc které si všiml, byl tam pach draka, sice slabý, ale byl tam. 

Asi ten pach zamaskovali. Pomyslel si.

Ale proč by to dělali?  Tenhle objev byl pro Bezzubku více než nepříjemný, mohl to být kdokoliv. A mohl být hrozbou pro celý ostrov. Musí se rychle vrátit a říct to ostatním!

Wolf 

Nic tu nenajdeme! Naši průzkumníci  tu už přece byli! Dyť tyhle místa tady přece jsou!  NO... možná jsem tam musel  občas něco přikreslit ale to bylo všechno! 

Naštvaně jsem se zaobíral svými myšlenkami. Náhle jsem pod sebou uslyšel zavrčení a spatřil ostrov, o trochu větší než ty předtím.

 Vytáhl jsem mapu regionu do které jsem měl dokreslit věci které se změnili.

 'Na tomhle ostrově musíme opatrně kamaráde'. 

Promluvil jsem ke svému drakovi černému jako uhel. 'Podle záznamů je tahle vesnice k drakům nepřátelská Doome'. 

'Tak proč tam letíme Wolfe?'

 Ozval se mi v hlavě dračí hlas. A jak vlastně vím co říká? Doom je druh draka kterým se říká Mindcontrolleři, fyzicky nejsou nejsilnější, ale psychicky dokážou nadělat seriozní škody. Vypadají jako větší, uhlově černí Žíravci.

 Ostrov byl blíž a blíž. 'Dobře Doome přistaneme v tom lese, hlavně musíme dát pozor aby nás nikdo neviděl'.

'Jak chceš.'

 Přistáli jsme v nějaké roklince, jezírko, strom a pár kamenů. Tohle místo je perfektní! 

Doomovi jsem sundal jeho výstroj a pustil ho na lov. Sám jsem pak vyrazil na průzkum. 

S upravenou opakovací kuší jsem se plížil lesem a dával pozor abych zůstal skrytý. Asi po hodině chůze jsem dorazil na kraj lesa. Odtuď už byla vidět vesnice. 

Bylo něco kolem druhé hodiny odpoledne a ve vesnici se to hemžilo lidmi a... DRAKY?!  Podle velmi starých záznamů se jmenoval vesnický náčelník... 'sakra.... tak tohle nepřečtu...' utrousil jsem ještě pár nadávek na toho kdo to napsal a vytáhl dalekohled a začal zapisovat změny.

  A že jich sakra bylo!  Draků tu byla spousta! Nebyli tady sice žádné druhy které jsem neznal ale i tak mě to dost překvapilo. Pozoroval jsem tu vesnici ješt chvíli a pak se vrátil do tábora.

Bezzubka

Hned po tom co jsem se vrátil do vesnice zašel sem za Stormfly aby nechala rozmístit hlídky. Aby neměla otázky, v rychlosti jsem jí vysvětlil proč. 

Pak jsem letěl plnit svoje Alfa povinnosti, práce šla  rychle od tlapy a v celku to byl celkem klidný den. Pořád jsem se ale nedokázal zbavit pocitu že mě někdo sleduje a možná že jsem viděl záblesk jakoby od skla. Jen sem asi paranoidní... Nebo tam někdo je? Ne nikdo tam není, nemůže být. Podíval jsem se na odlétající hlídky a modlil se k bohům  aby nic nebo nikoho nenašli.

Otočil jsem se a vrátil se do práce v naději že mě přivede na jiné myšlenky. 

Stormfighter

Stromfly mě a několik dalších poslala na hlídku, nikdo neví proč, ale rozkaz je rozkaz. 

Přelítnul jsem nejhlubší část lesa a našel malou roklinu, a... byl tu pach, čerstvý, nikdy jsem žadný podobný necítil. Musel nebo musela tu být nedávno. 

Uslyšel jsem zašustění křídel a otočil se právě včas abych spatřil velkého černého... Žíravce? Ne nebyl to Žíravec, byl trochu větší. Měl brnění černé barvy s podivným znakem na krku. Než jsem stihl něco udělat napřáhl se ocasem a zbytek byl ve tmě. 

Doom  

Odpočíval jsem v roklince když v tom mě probudil přistávající drak. Co ten tu dělá? Ať to byl kdokoliv musel jsem se o něj postarat. Nemůžeme si dovolit odhalení !  Připlížil jsem se za něj ale musel něco zaslechnout protože se otočil.

Chvíli se na mě upřeně díval a já mu pohled oplácel. Pak sem se probral a přetáhnul ho ocasem po hlavě .  Možná sem ho praštil až moc... Doufám že se Wolf vrátí brzo, budeme ho muset svázat. 

Bezzubka

Odpočíval jsem na útesu a topil se ve svých myšlenkách. V tom se za mnou přihnala Stormfly. 

'BZZUBKO!' 'Bezzubko....' 

'Co je Stormfly?'

'Stormfighter... jeden z draků kterého jsem poslala na hlídku, se nevrátil'.

'Kdy si je poslala?'

'Asi před 5 hodinami, sejít jsme se měli před hodinou a ale Stormfighter se nevrátil.'

Značně mě to znepokojilo ale nemuselo to znamenat nic vážného. A co když se mu něco opravdu stalo? 

 'Počkáme ještě hodinu pak ho poletíme hledat.'

 Stormfly se s mojí odpovědí spokojila a odletěla. Možná sem to na sobě nedal znát, ale hodně mě to znepokojilo, zamaskovaný zbytky tábořiště, pocit že mě někdo sleduje a hlídka která se nevrátila kdy měla... To je na moji psychiku opravdu moc. 

'Snad to není nic vážnýho...' řekl jsem si pro sebe.

Wolf 

'Probouzí se'

Podíval sem se na svázaného dračího zajatce. Byl to mladý Nodr, mohlo mu být tak 10-11 let, víc ne. Doom mu začal pokládat otázky, občas ho musel přinutit mluvit svými schopnostmi, ale jinak spolupracoval. 

Hodil jsem Doomovi rybu za dobře odvedenou práci a nechal ho ať si délá co chce.Zatím jsem pročítal zápisky z dnešního dne, a u toho přemýšlel.

 Bylo mi jasné že se tady po Stormfighterovi budou schánět museli odsud co nejdřív vypadnout. Ještě chvíli jsem přemýšlel co dál když v tom ho vyrušil dračí řev někde v dáli. 

Já i Doom jsme spozorněli a já se začal připravovat na boj.