Třeštěné zápisky při cestě světem

Kapitola 1

POHLED BELL:
Hledám mobil v kapse, než mi došlo, že celý den leží na posteli, jelikož jsem ho tam ráno zapomněla. Skočím do postele jako na trampolínu a vezmu svůj iPhone do ruky. Dvanáct zmeškaných hovoru od Willa, osm hovoru od Die, čtyři a dvacet SMS zpráv od Robiho a tři hovory od Ann. Byla jsem ráda, protože jsem si jen utvrdila, že jsou to moji pravý kamarádi. Večer jsem šla spát, ale ještě před tím jsem si volala s Willem a poté poslouchala  hudbu se sluchátkama v uších, s kterými jsem i usnula.
    Ráno rozcuchaná s vybitým mobilem na prsou jsem zívla a šla si umýt obličej krásně studenou vodou. Vyčistila si zuby detskou zubní pastou, jelikož chutnají nejlépe a udělala si velice jednoduchý make-up. Na sebe jsem si oblékla černé džíny s dírami na kolenou, k tomu si vzala tmavě fialové tílko se zeleným kabátem a šedivou šálu. Vlasy jsem si jen lehce pročesala a nechala je volně ležet na mých ramenech. V botníku jsem uchopila černé vysoké kozačky se stříbrným řetízkem u lemu a nandala si je. Svou opět černou kabelku jsem vzala do ruky a dala si tam svačinu, pití, peněženku klíče a mobil se sluchátky, který se mi během mého zdlouhavého připravování nabil. Dnes bylo za okny i krásně a když jsem čekala před domem na autobus, aby mně odvezl na místo, kde jsem se měla sejít s Ann, prý se jí něco stalo, tak jsem si vzpomněla, že mi doma na skříňce leží kniha, kterou jsem koupila Ann, jen tak. Rychle jsem pro ni doběhla a připravená jsem nasedla do autobusu, kde jsem si nasadila svá sluchátka a jela. Po asi patnácti minutách jízdy jsem počkala na Ann, přesně tam, kde jsme byly domluvené. Za chviličku už Ann vedle mě a vzápětí mě obejmula. Cítila jsem, jak vzlyká, tak jsem ji nechala vybrečet a ona mi řekla ,, S Michalem je konec. Prostě mi řekl, že miluje jinou. Rozeběhla jsem se a následující 3 hodiny strávila na lavičce před kavárnou a sledovala jsem lidi v ní." Nezmohla jsem se ani na slovo. Jen jsem Ann obejmula a držela ji v objetí. Nevěřila jsem svým uším. Celý den jsme chodily a Ann se pořádně vypovídala. K večeru jsem tak unavená, že jsem si pustila film a udělala večeři do postele. V té chvíli jsem si uvědomila, že bydlení bez rodičů mi přineslo jen samé plusy. Mám svá pravidla a při večeření v posteli mi nikdo neříká, že jsem nečistotná.
  Další den ráno jsem provedla stejnou ranní hygienu jako včera, ale na sebe si vzala místo kalhot sukni a k make-upu přidala linky.

POHLED ANN:
Sice jsem si včera popovidala o tom rozchodu s Bell, ale moc mi to nepomohlo. Potřebovala bych někam odejít. Do ciziny a ne na krátkou dobu. Tady mi všechno připomíná Michaela a mně. Proto jsem ještě dnes zavolala Diovi, Willimu, Bell i Robinovi, aby jsme se sešli před restaurací Restorante. Do třiceti minut tam stáli všichni. A tak jsem šla rovnou k věci, protože vysvětlovat všechno, kvůli čemu chci vlastně odjet by bylo na dlouho, tak říkám ,,Bell, minule jsi se nás ptala, jaké jazyky umíme, no a napadlo mě, že by jsme mohli vyrazit do světa." Bell okamžitě zbystřila a vyjekla ,,Thajsko, Japonsko, Amsterdam a naposledy Francie! Jsem 100% pro" Byla jsem velice mile překvapena, jen kluci stali jak opaření.  Po chvíli ze sebe začali vydávat nějaké pazvuky a nakonec všichni souhlasili. Ale nejšťastnější jsem byla já. Uvnitř mě se zase rozsvítilo světýlko naděje,  že by všechno mohlo být v pořádku.

Snad se příběh zalíbí a do měsíce přidám druhou kapitolu 💪