Tíha činu

Večeře

Nakonec jsme skončily u Karmy doma. Asano zajel pro jeho papíry na kterých byla napsaná i adresa. Z venčí vypadal ten dům krásně. Byl natřený bílou barvou a kolem oken byly černé šmouhy. Měl velkou zahradu na které byl bazén a rozrostlá příroda. 

Asano momentálně dělal večeři zatímco já jsem vybaloval Karmovi krabice a věci které mu koupil Asano. Po tom co jsem Karmovi zařídil celý šatník mě Asano zavolal na večeři. Ta vůně byla nic moc. Ale tak nesmíme všechno soudit jenom podle vůně. 

Sedl jsem si ke stolu a Asano přede mě položil talíř s něčím divným co jsme nikdy neviděl. Šťouchl jsem do toho pro jistotu vydličkou, která potom nešla vytáhnout. ,,Asano! Sakra co to je?!" Řval jsem na něj mezitím co jsem se snažil vytáhnout vší silou vidličku z té divné břečky. Asano se přede mě postavil. ,,Tak si něco uvař sám když si myslíš že to bude lepší než tohle!" S těmi slovy po mě hodil zástěru a šel pokračovat v mojí práci. 

,,Klidně!" I když neumím vařit jsme si jistý že to bude lepší než tohle! vzal jsem do ruky hrnec a hodil do něj mouku, dva citróny Samozřejmě bez kůrky nejsem přece idiot, cukr, mlíko, olej, a nechal to se půl hodiny vařit. Mám v plánu udělat ty nejlepší citrónové muffiny. Po půl hodině jsem mé mistrovské dílo nalil  do plechu, jelikož Karma neměl formu na muffiny a nechal to na okně. ,,Tak jak Nagiso?!" Už mě ten jeho hlas začíná štvát. ,,Za půl hodiny to mám hotové! Jdu vybalit krabice do koupelny!" Nic. 

Asano asi našel nějakou úžasnou fotku Karmy a momentálně nad ní slintá. Nebo něco jiného. Fuj. Hned v první krabici objevím Karmův šampón. Voní jako borůvky a je s vůní borůvek. Ach, jak sladké. A voní vážně jako borůvky! Položil jsem borůvkový šampón na poličku a vybalil zbytek. když jsem to dokončil spokojeně jsme se usmál a šel se podívat na mé muffiny. 

Vypadaly vcelku dobře. Položil jsem je na stůl a zavolal Asanu. ,,Tak mi ten zázrak teda ukaž." Přešel k mým mufinům a já šel dát hrnec do umyvadla. ,,Vždyť je to tvrdý jako šutr!! A tu je kus citrónu!" Naštvaně jsem po Asanovi hodil lžičku. ,,to tvoje nebylo  o nic lepší!" Asano mě povytáhl za tričko trošku výš, ale tak abych mohl stát na špičkách. Bylo vidět že mě chtěl uhodit, ale já byl rychlejší. Asano začal padat s naštvaným výrazem a krví u pusy k zemi, ale mě vzal s sebou. Skončil jsem na Asanovi. 

,,Aspoň u MĚ DOMA  jste si TO mohli odpustit!" Oba dva jsme se naráz podívaly na Karmu, který s poker facem kmital očima mezi námi a tím jídlem na stole. Asano mě ze sebe odhodil a běžel obejmout karmu, který mu uhnul. Takže Asano spadl na zem. ,,Tss Asano. Dej nám prostor a vytrať se." Usmál jsem se a rozeběhl se obejmout Karmu. Který mi taky uhl. Takže jsme ležel spolu s Asanem na zemi a nechápavě koukal na Karmu, který nasadil jednu ze svých vraždících tváří a poslal nás do obýváku se dívat na telku. 

Poslušně jsme odkráčely a zapli televizi. Dávaly tam zrovna nějakou kriminálku. Asano to tam nechal. ,,Na tohle se dívat nebudu." Řekl jsme rázně a už šahal po ovladači. Asano se se mnou o ovladač začal prát, ale já vyhrál! Zapl jsme tam nějakou střílečku a spokojeně se díval. ,,Tak na tohle se zas nebudu dívat já!" Zase začala rvačka o ovladač. Po chvíli boje který jsme vyhrával přišel Karma a vyhrál válku o ovladač, díky svému doposud vražedného pohledu. Zapl nám tam nějakou pohádku a spolu s ovladačem odešel. ,,A dokud to neskončí necháte mě vařit! A přestanete se hádat!" Rázně jsme kývli i když jsme věděli že nás Karma už neuvidí a koukaly na nějaký animák,. 

Ke konci už jsme u něj oba dva brečeli. Karma se na nás nechápavě díval a počkal až to celé skončí. Když už byli závěrečné titulky zavolal nás z kuchyně na večeři. Před námi ležely lívance.,,Hurááááá!" Zařvali jsme oba dva naráz jako nějaké děti a sedli si ke stolu. 

Já žijuuuu! :D A měla jsem jenom čtyři měsíce pauzu podle mě to není tak moc špatný. xD Každopádně mám zase chuť psát a podle mě už to má nějaký smysl, takže se těžtě. Jsem totiž zpátky na scéně! :D