You are mine[Namjin]texting ✔

11.

Jin:

Další  nudný den, další nudné vyučování, ale je tu jeden člověk, který mojí náladu dokázal pozvednout do nebe.

Jungkook.

(čekali jste Joona co ? ;3 takovou radost vám neudělám)

Jeho veselé oči mě už od rána povzbuzovali.

Bohužel Jungkook se mnou nemohl být pořád a tak jsem často zůstával osamotě se svýma myšlenkama.

Bylo mi smutno.

Chyběl mi do života někdo ke komu bych se mohl přitulit když mi bylo jsem to potřeboval, se kterým bych se mohl smát, komu bych mohl říct všechno a vždycky.

Když jsem vyšel ze školy, byl jsem připraven opět se setkat s Kookieho stále veselýma očima, ale Jungkook tam nestál.

Nečekal na mě.

Třeba... musel odejít, jo to bude ono.

vyndal jsem si z kapsy mobil a odpojil jsem sluchátka.

Našel jsem jeho číslo a mobil začal vyzvánět.

Po chvíli mi to oznámilo hlasovou schránku.

Začal jsem se bát.

Přišel jsem k němu domů, kde mi jeho rodiče řekli, že domů ještě nedorazil, prohledal jsem celou školu, všechna místa kam rád chodil.

Nebyl tam.

Nikde

***

:  )