Vzal si mě a svázaného jsi si mě hodil přes rameno. Vyšli jsme před dveře mé cely. Stáli tam dva chlapi jako hora v černých brýlích, kterým mohlo být kolem 45. Abych řekl pravdu už tehdy jsem se jich bál.
„ To jsou bratři Ablerovi, moc tě nemusí, tvůj tatík jim zničil obchody a oni zkrachovali. Máš štěstí, že tě k nim nepustím samotného. Zatím." řekl jsi a mrkl na ty chlápky.
Donesl jsi mě až na záchody. Sedl jsi si vedle záchoda a já byl donucen klečet tam s tebou.„Ty jsi prý s tou svojí kráskou, byl na škole velmi oblíben." řekl jsi. Zamračil jsem se, protože jsem tušil, kam tato konverzace ubíhá. „Snad bys nezáviděl, Carle." Snažil jsem se oddálit, to, co přijde. „Oba víme, že o to mi nejde. Spíš jde o to, že jste byly několikrát obviněni z šikany, která se díky vašim bohatým rodičům nikdy neprokázala." zněl jsi tak chladně. „Víš, jak je to s těmi populárními, spousta lidí jim závidí, že si vysmyslí různé věci." chytal jsem se stébel. „Tak moc až z toho skončí v blázinci? Jedna z vašich obětí, navštěvuje blázinec každý měsíc na pravidelné prohlídky, protože má trvalé následky." snažil jsi se to zakrýt, ale poznal jsem, že jsi podrážděný.
„Nevím, lidi si vymýšlí různé věci." Opakoval jsem svoje. Docela mě to zaskočilo, věděl jsi toho hodně. Až moc. „ Já myslím, že nadešel čas, aby ti to konečně někdo vrátil. " rozhodl jsi se ukončit náš zbytečný rozhovor. A moje hlava byla najednou pod vodou...
ČTEŠ
Špinavá hra
Short StoryLloyd H. Mott je synem známého politika Prestona F. Motta. Preston kandiduje na ministra, ale jeho protikandidát Cameron Ceeney se taky nehodlá vzdát. Všechno se zdá jako normální politický souboj, než to vezme do svých rukou Carl Ceeney. A neunese...
