Never forget || S.M. [POZASTAVENO]

Doučování

Zbytek dne uběhl jako voda a byl čas na oběd. Se svojí partou jsme zamířili do jídelny. Když jsme vešli do dveří hned jsem pohledem zabloudila k jeho obvyklému místu. Seděl tam. Seděl jako vždy ve dvojboxu u okna a četl si nějakou knížku. Když na mě vzhlédl začala jsem se usmívát. Ukázal mi rukou ať se k němu jdu posadit. "Hele lidi dneska budu sedět se Shawnem. Potřebuju vysvětlit tu matiku." ostatní jen pokývali hlavou na souhlas a Daniel začal zvedat obočí. No jo.. Typický perverzní Daniel.. Jen jsem se uchechtla a byla na odchodu za ním. "Teda holka já nechápu jak ty to děláš. Je to nejvíc sexy kluk ve škole a on se baví jenom s tebou." zašeptala mi do ucha Jess a pak všichni odešli ke stolu. Já jsem jen tak stála u dveří jídelny a pomalu šla k němu. Proč mi to dělá? Je to nejhezčí kluk na celém světě a on si vybere zrovna mě.. Proč s nikým kromě mě nemluví? Zajímá mě všechno. Jeho minulost, jeho rodina.. Všechno o něm chci vědět. Chci ho poznat. Co když ale on nechce? Mezitím jsem se v normálním světě posunula až k jeho stolu. Pobaveně mě sledoval s úsměvem od ucha k uchu. "Neboj já nekoušu." zasmál se. "Já vím, ale..." nevěděla jsem jak zakončit větu, tak to udělal za mě. "V pořádku. Pojď sedni si vedle mě a podíváme se na ty integrály." jen jsem nepatrně kývla a sedla si vedle něj. "Přinesl jsem ti pizzu, kdybys měla hlad." omg já ho miluju. "Děkuju! Od rána jsem nejedla." zasmála jsem se a zamilovaně kousla do pizzy. Shawn se jen zasmál a už vytahoval sešit. Zatím co se pokoušel mi vše vysvětlit já jsem zase byla úplně mimo. Byl u mě tak blízko. Jeho dech se odrážel od toho mého. Zadívala jsem se na jeho rty. Hmm jak asi chutnají? Bože nad čím zase přemýšlím? Ok Kat soustřeď se! Najednou zastavil a soustředil se na můj pohled. Věděl, že se dívám na jeho rty. Usmála jsem se nad představou mě a Shawna někde v parku. Drželi bychom se za ruce sem tam prohodili slovo a líbali se.. "Nad čím přemýšlíš?" zeptal se. Kdybys jen veděl.. "Ále jen.. Nad ničím." usmála jsem se a dál si představovala tu zamilovanou líbačku někde v Paříži u Eiffelovky.. "Kathrin poslouchala si mě vůbec?" jen jsem se nervozně zasmála. "Asi ani ne. Promiň mi to." řekla jsem. "Nevadí vysvětlím ti to znovu." a tak se pustil do dalšího vysvětlování.

"Už to chápeš?" když jsme byli po půl hodině hotový měla jsem pocit, že už jsem to opravdu konečně pochopila. "Myslím, že už jo. Děkuju moc za tvojí trpělivost." ohlédla jsem se za sebe a zjistila jsem, že už jsme v jídelně poslední. "Není zač. Kdybys cokoliv někdy potřebovala jsem tu pro tebe." aww asi ho láskou sním. "Děkuju." nechtělo se mi jít pryč. Nejradši bych zůstala sedět vedle něj a sála jeho omamnou vůni. Moje představy ale zničila nasraná kuchařka, která připochodovala až k našemu stolu. "Děcka co tady pořád sedíte?! Mazejte okamžitě pryč!" upss. Rychle jsme se zvedli a se smíchem vyběhli z jídelny a poté i ze školy. "Ani jsem se nevšiml, že jsme tam strávili tak dlouhou dobu." "Já taky ne." přitakala jsem. "Ale bylo to zábava." řekl a začal se smát. Usmála jsem se taky. "Jo to byla." už jsme byli u mě před domem. "Tak ještě jednou děkuju." začala jsem odemykat dveře. "Není zač." a smutně se usmál. "Nechceš jít dál?" zeptala jsem se. "Ne děkuju. Musím rychle domů." "Aha." řekla jsem posmutněle. "Tak se měj hezky Kat." obrátil se na patě a šel pryč. "Ty taky!"zakřičela jsem na něj a zaběhla do svého domu. Vyběhla jsem schody do svého pokoje, hodila tašku do rohu a lehla si na postel. Přemýšlela jsem, co budu dělat, ale byla jsem tak unavená, že jsem po chvilce usla.

"Kathrin jsem doma!" uslyšela jsem tátu ze zdola. Začala jsem otevírat oči a koukla se na hodiny. Bylo půl šesté. Zvedla jsem se z postele a šla dolů. To bych samozdřejmě nebyla já kdybych si narozbila ksicht o schody. "Kathrin! Co děláš? Není ti nic?" nad jeho starostlivostí jsme se musela pousmát. "Né jsem v pohodě." zvedla jsem se a zamířila za ním do kuchyně. "Ty budeš něco vařit?" zeptala jsem se překvapeně když jsem uviděla, že přinesl mouku, cukr, vajíčka a další věci na vaření. "Jo. Rozhodl jsem se udělat na večeři lívance." no to dopadne.. Když vařil naposledy podpálil celou kuchyni. "A seš si jistý, že to zvládneš bez podpálení kuchyně?" zasmála jsem se. "Doufám, že jo." pousmál se a pokračoval ve vaření. Zase jsem vyběhla nahoru a tentokrát se nepřerazila o schody.

Vzala jsem si mobil a začala kontrolovat facebook. A hele! Nová žádost o přátelství. Povolila jsem a konečně se koukla s kým mám tu čest. Shawn Mendes a Vy jste nyní přátely. Hned nato mi přišla zpráva na messenger. 

Shawn: Ahoj nechtěla bys ještě dneska zajít ven?:)

Koukala jsem se na tu zprávu dalších deset minut s pusou dokořán a po další chvilce mě napadlo odepsat.

Kathrin: Jasně moc ráda. Kdy a kde?

Takže na svatbě budu mít dlouhé bílé šaty a Shawn bude mít černé sako s bílou kravatou. Dále chci na mé svatbě přesně 88 květin ani o jednu víc nebo míň.

Shawn: Půjdeme do parku? Za půl hodiny tě vyzvednu u tvého domu jo?:)

Kathrin: Dobře budu se těšit:)

Odložila jsem mobil a radostně vykřikla. Jó to bude ještě dlouhý den..

Tak jsem zase tady! Poslední dobou jsem na watt hrozně kašlala, ale teď jsem se rozhodla, že se pokusím vydávat kapitoly 2× do týdne.  Máte se na co těšit:)

Byeee guysss✌