Život Bohatý Holky [POZASTAVENO]

3. Lukas

Dnes ráno jsem se probudila docela bez nálady, ale musela jsem jít do školy. Vše probíhalo, jako každý den. Osprchovala jsem se a umyla si zuby. Jen co se změnilo, že jsem si vzala oblečení, abych aspoň zaujala a nalíčila jsem se.

Toto oblečení jsem si oblékla:

A abych to vše uvedla na pravou míru, ze začátku jsem si myslela, že tý kadeřnici se to povedlo, ale ne. Ombré ona neumí a ještě si za to účtuje takové peníze. My jich sice máme hodně, ale i tak.

,, No, už bych měla jít, abych nepřišla pozdě." pomyslela jsem si.
Pobrala jsem sešity, ze kterých jsem se ještě večer učila, abych byla s učením nějak popředu a pár dalších věcí, jako lesk na rty, pudr, mobil a sluchátka, prupisku a poznámkový blok, svačinu a pití, a hodila to vše do kabelky. Ooo a málem bych zapomněla na sluneční brýle, které nosím vždy v létě.

Běžela jsem do školy, i když jsem měla ještě 15 minut čas a z domu do školy to mám tak 7 minut. Ale no co, štíhlou postavu mít musím, abych se mohla stát modelkou. Vzala jsem si sluchátka a v mobilu jsem si pustila Shawna (miluju Shawna Mendese) a jeho There's nothing holdin me back.
Jak si tak běžím, za jedním rohem stála parta kluků nejspíš z vedlejší 8.B. No a jako zákon schválnosti jsem do nejhezčího kluka z party musela vrazit. Plnou rychlostí jsem do něj vrazila, ale on se na mě jen zaraženě podíval a pak se pousmál.
Co mě ale dost překvapilo, že se všichni kluci, kromě toho nejhezčího začali strašlivě smát a já si připadala hrozně trapně. Ten hezký kluk ostatním něco špitl, oni se vzápětí otočili a šli směrem ode mě.
,, Jsi v pořádku?" zeptal se.
,, Ne, nejsem! Zničil jsi mi nové oblečení."
,,Ou, tak promiň, ale nic se ti neroztrhlo, neušpinilo, ani nic podobného." řekl.
,, Ne, promiň, jsem celkem výbušná." omluvila jsem se.
,, V pohodě. Potkáme se u terárka ve školní hale?" otázal se mě.
,, Jo, klidně. A já jsem Domča."
,,Okej, já Lukas."
,, Tak jo, promiň, už musím jít do školy."
,,Jo jasně, já taky." odvětil.
Rozloučili jsme se a já běžela dál.
Běžela jsem asi tak 3 minuty a pak už jsem konečně stála před budovou školy. Byl to super pocit, když jsem se měla potkat s krásným klukem.

Ve třídě:
Ve třídě to bylo jiné než na minulé škole. Někteří studenti si četli, nebo se učili, další hráli na chodbě ping-pong a jiní u některých lavic utvořili malé skupinky (především holky) a povídali si (možná pomlouvali).
Konečně zazvonilo. Měli jsme matematiku. Přišla naše třídní učitelka Densigrová. Hodinu vám popisovat nebudu. Probíhalo to jako v jakékoli jiné škole.

Po hodině:
Opět zazvonilo na přestávku. Věděla jsem, že se mám potkat s Lukasem, ale byla jsem tak nervózní, že jsem si zapomněla nachystat věci na další hodinu, zajít za učiteli ohledně zasílání zpráv e-mailem a ohledně elektrické žákovské knížky. Nevěděla jsem totiž, jak to probíhá. Šla jsem do haly a sedla si na modrou lavičku před teráriem nějakého ještěra. Najednou mě někdo chytl za rameno, já silně máchla rukou a v příští chvíli se za mnou rozezněl něčí výkřik......

Další kapitola je za námi, snad se vám líbila a budete se těšit na další kapitony této knížky. Loučí se s vámi Nina vy koťata ❤😂