Jak se to stalo? ( FF Marcus and Martinus )

Kdo to je?

               Vstala jsem jako každé ráno, oblékla jsem si svůj fialový župan a šla do koupelny. Jako vždy jsem si umyla obličej a dala si masku od garnieru a tu také jsem smyla.

             Slyšela jsem jen hlas mé mamky, která na mě křičela ať se jdu nasnídat. Odhodlala jsem   sejít schody a sednout si ke stolu kde mi mamka připravila toasty. Na dnešní den jsem se           těšila, měla jsem jet do Berlína na výlet a sama. Nebyl to výlet spíš poznání nové střední školy na, kterou jsem se přihlásila. A tak jsem se šla pomalu obléci, vzala jsem si černé děrované džíny a crop top mikinu od Calvina Kleina se šněrovacími  rukávy. Vzala jsem si vak a dala jsem si tam klíče,foťák,peněženku, a ještě do malého kufru jsem si dala věci na převlečení. 

            Táta mě odvezl na vlak do nedalekého města u hranic. Vlakem jsem jela asi 8 hodin, a pak jsem dorazila do Berlína. Šla jsem hned na hotel Grand Hyatt Berlin, který mi rodiče zarezervovali. Dostala jsem na recepci klíč s číslom 38. Měla jsem tam být měsíc, ale to mi nevadilo. Šla jsem na školu Waldorf Schule. Bylo to tam nádherné, že se to nedá ani popsat.

            Když jsem šla zpátky viděla jsem veliký dav holek, které obklopily dva blonďáky, ale nějak jsem si toho nevšímala a šla jsem na tramvaj, která byla kousek od místa kde jsem stála. Nastoupila jsem a najednou jsem viděla ty blonďáky jak utíkají před děvčaty a naskakují do tramvaje a jeden na mě spadne. Začala jsem se červenat a on se mi omluvil. Byli úplně stejný tak odhaduji, že jsou dvojčata. Neustále upřeně se na mě díval, až jsem se ho bála. Pořád si povídal se svým bráchou a pozorovali mě přitom. Když jsem vystoupila na zastávce vystoupili za mnou a šli i stejným směrem, trochu jsem myslela že mě pronásledují, ale ne byli jenom ve stejném hotlu...naštěstí.

              Vyjela jsem výtahem do 2. patra a šla dlouhou chodbou, až jsem narazila na dveře s číslem 38. Vešla jsem dovnitř a viděla jsem svůj kufr, který nebil ještě ani vybalený, ale teť jsem to neřešila,lehla jsem si na postel a musela jsem furt myslet na ty dva kluky. Asi po půl hodině jsem se zvedla z postele a šla si vybalit kufr, po té jsem zamířila do koupelny tam jsem se vykoupala a převlékla. Když jsem mířila směrem k posteli vzala jsem si mobil a nabíječku, kterou jsem zapojila a dala si na ní mobil. Zapnula jsem si wifi a přišlo mi asi milion upozornění. Nemohla jsem usnout tak jsem projížděla insta a najednou jsem narazila na fotku na, které byli ti kluci. Tak jsem si prohlídla jejich profil a nakonec z toho vyplynulo, že jsou to zpěváci Marcus a Martinus z Norska a jsou stejně staří jako já.  Už jsem zívala tak jsem odložila mobil a za pár minut jsem usnula.

               Ráno jsem se probudila a udělala jsem si hygienu jako každý den. Bylo hezké počasí tak jsem si vzala kraťasy a bílé tričko s nápisem Nike. Když jsem vycházela z pokoje tak jsem nikoho nezahlédla, ale jen jsem se otočila, abych zamkla pokoj, a když se otočím stojí za mnou Marcus s Martinusem trochu jsem se jich lekla, ale vše bylo v pořádku. 

            Martinus se culil, že byl červený jako rajče, ale nakonec promluvil : „Ahoj já jsem Martinus a tohle je můj brácha Marcus, a chtěl jsem se ti omluvit za ten včerejšek. " a mile se usmál. „V pořádku" odpověděla jsem mu a on mi podával čokoládu jako omluvu. Byl tak roztomilý, že se ani na něj nedalo zlobit. Nakonec jsme spolu došli, až do jídelny a já se o nich dozvěděla tolik věcí.

              „A co tu vůbec děláš Eli?" zeptal se Marcus. „Jsem tu, abych se koukla na jednu střední školu." řekla jsem trochu sebevědomě ale hned jsem se ptala já „a co tu děláte vy kluci myslela jsem, že jste z Norska?" ale nechtěla jsem, aby to znělo, že vyzvídám. „No jsme, ale teť jsem tu na turné a pak jedem ještě do Rakouska a pak zpět do Norska " řekli kluci jednohlasně. „Tak to jo" odpověděla jsem. Kluci se oba usmívali, byli takový roztomilý, že tak není ani malé dítě, ale Martinus měl něco v sobě co mě přitahovalo. Pomalu jsme dosnídali a šli pomalu na pokoje„tak jsem tu kluci" zasmáli jsme se „dneska se už asi neuvidíme tak zatím" rozloučili jsme se objetím a každý šel do svého pokoje. Nevěděla co dnes budu celý den dělat, protože jsem měla jít na tu školu, až zítra. Lehla jsem si na velkou partnerskou postel, kterou jsem měla jenom pro sebe a vzala si mobil, který mi zacinkal. Byla tam upozornění na instagramu od Marcuse a Martinuse a i na facebooku všechny žádosti jsem jim přijala a hned mi přišla zpráva:

Martinus: „Ahoj " 

Já: „Ahoj, co potřebuješ?"

Martinus: „Nic, ale chtěl jsem se zeptat jestli máš dnes čas?" 

Já: „Ano mám"

Martinus:„A nechtěla by si jít se mnou ven? "

Já: „Klidně budu ráda, dnes nemám co na práci."

Martinus: „Tak okolo dvanáctý zaklepu na tvůj pokoj??" 

Já: „Tak jo těším se zatím Ahoj."

Martinus: „Ok ahoj."

............

Tak tohle je moje první Fanfikce doufám že se líbí budu ráda za každou hvězdičku i komentář, co bych měla zlepšit. A předem se omlouvám jestli mám někde chybu (pravopisnou,čárku,..) nejsem takový dobrý češtinář :D