Jak se to stalo? ( FF Marcus and Martinus )

Co bude dál?

                             ..............

                      Vzbudila jsem se asi po půl hodině, protože tam začalo protahovat a mě byla zima. Marcus byl opřený o mou hlavu a tak jsem se nepohybovala, abych ho nevzbudila ale on se stejně probral. „Ahoj beruško " řekl a podíval se na mě„ahoj, jak ti je? " optala jsem se ho, protože jsem věděla že mu něco bude„ale jo jde to ale bolí mě trochu břicho a ten obličej " odpověděl„a kdo to vůbec je a proč tě tu vězní?" musela jsem se ho zeptat protože mi to do sebe nějak nezapadalo„ale to neřeš nepotřebuješ další věc, která by tě trápila " odpověděl a rychle otočil svou hlavu ke vchodu, protože nikdo přišel. Byl to nějaký bezdomovec ale hned jak nás viděl tak se zase otočil a odcházel „počkejte pane pomozte nám jsme tu uvěznění! " ale dělal jak že nás neslyší a rychle odešel. Zase jsme měli chvilku naděje, že nás někdo našel ale ta naděje zase zmizela. Už se blížilo pomalu k večeru tak jsme se rozhodli, že půjdeme spát „dobrou Eli " „dobrou Marcusi " oba dva jsme si navzájem popřáli dobrou noc a já se opřela o Marcuse a on o mě a usnuli jsme.

                 Ráno jsme se probudili tak okolo desáté . Typovala jsem podle sluníčka, které nám tam prosvítalo „dobré ráno Marcusi " ještě nebil vzhůru tak jsem ho probouzela „ahoj, jak ses vyspala? " hned se mě začal ptát, když jsem ho zbudila „ale jo jde to a jak ty? " na oplátku jsem se zeptala také „taky " a mile se na mě usmál a já jsem se také usmála. Náhle někdo přišel do místnosti „ježíš vy jste tak roztomilí " řekl zákeřným hlasem „co chceš " zeptala jsem se ho drzým hlasem „ale nic jen se jdu s tebou domluvit na večer " když tuto větu dořekl nevěděla jsem jak mám reagovat „hmm zajímaví " bylo první co mě napadlo a jemu se to nelíbilo tak ke mě přišel a vzal si mojí hlavu do dlaní „tak hele holčičko měli jsme dohodu a ty ji taky dodržíš jinak Marcusovi by se mohlo něco stát" měla jsem vyděšenej výraz „rozuměla si?! " zařval na mě a já jsem mu potichu odpověděla „jo " „tak to jsem rád, okolo čtvrtý hodiny si pro tebe přijdu " trhl mou hlavou kopnul do Marcuse a odešel. „Eli co si to udělala, nikam nepůjdeš budeš tu se mnou " začal mě Marcus poučovat „Macku, ale kdybych to neudělala tak by si tu už nemusel být a já tě mám ráda a celej život bych se pak proklínala že jsem ti nepomohla " začala jsem říkat tak trochu pravdu a Marcus se na mě koukal nechápavím výrazem a pokračovala jsem „prostě bych to nedávala a všem by si moc chyběl a já bych si myslela že to byla všechno moje vina " začaly se mi dělat v očích kapky slz a náhle jsem brečela „Eli to je od tebe tak hezký asi bych udělal také něco podobného kdyby ti šlo o život, protože tě mám rád........ne já tě nemám rád já tě doslova miluju a taky bych si celej život vyčítal že to byla moje chyba " já jsem se na něj usmála a on mi věnoval polibek na tvář pak se odtáhl protože jsme se lekli. Začal mi vibrovat mobil, který jsem měla v kapse zkoušela jsem si ho vyndat ale nešlo mi to až po chvilce a viděla jsem že mi volá Martinus „zkusto vzít " říkal mi Marcus „tak jo " odpověděla jsem mu a z telefonu se začlo ozývat „Eli kde si a našla si už Marcuse my jsme po něm vyhlásili pátrání " „Martinusi pomoc nám našla jsem Marcuse v jedné vesnici ve starém rozpadlém baráku a vězní nás tu a Marcus na tom není se zdravotním stavem dobře " řekla jsem mu a on začal hned reagovat „zkusím dát policajtům tvoji polohu odkud voláš nebojte my vás najdeme a pozdravuj bráchu všem nám tu chybíte a držte se pa " „ Tak si pospěšte pa" a Martinus položil hovor „snad nás co nejdříve najdou " Marcus začal doufat „neboj vše dobře dopadne " začala jsem ho uklidňovat a usmála se na něj on mi úsměv oplatil a já obrátila pohled na telefon bylo dvanáct hodin a zbývali čtyři hodiny do mého setkání s blbečkem. Oba dva jsme měli hlad a žízeň bylo docela horko takže to bylo ještě horší.

  O čtyři hodiny déle

                    Čtyři hodiny jsme si s Mackem povídali o věcích,

které nás napadli a pak jsme slyšeli něčí kroky. Byl to on „tak co těšíš se? " začal se mě ptát a přibližoval se ke mě „ne " řekla jsem mu zhnuseným hlasem „mám ještě jednu podmínku " začala jsem „pokud se s tebou vyspím tak potom mě a Marcuse pustíš a necháš nás bejt " začala jsem vyjednávat „a co když ne? " začal se vyptávat „tak zavolám policii a řeknu jim že nás tu vězníš " začala jse vydírat tak jak to umím „tak dobře budeš se mnou do osmi a pak tě odvedu sem a pustím vás oba dva " řekl naštvaným hlasem „tak jdeme " ještě k tomu dodal a Marcus mi pohladil ruku já se na něj usmála a on mi zavázal oči nějakým šátkem rozvázal mi nohy, abych mohla chodit a zvednul mě ze země a odvedl mě do jeho auta. Autem jsme jeli tak patnáct minut a pak mě vyndal a odvedl do místnosti. Sundal mi šátek a rozvázal mi ruce typovala jsem že to bude jeho ložnice byla dost veliká a moderně vyzdobená, sedla jsem si na jeho postel a on ke mě přišel a podával mi sklenici vody a talířek s dvěma krajícema chleba s máslem „tady máš musíš mít hlad a žízeň " vzala jsem si to a poděkovala v tuhle chvíli jsem neviděla toho kluka, který nás vězní ale fajn kamaráda. Dojedla jsem a dopila a on odnesl talířek a sklenici hned co přišel zpátky jsem se ho začala ptát „proč to děláš? " a on se na mě kouknul „víš že ani nevím " řekl zkleslím hlasem a pokračoval „jestli chceš tak tě odvezu za Marcusem a můžete klidně hned odejít " dořekl a podíval se na mě „tak jo ale nebude ti to vadit? " souhlasila jsem „ne nebude tak pojď " nastavil mi jeho ruku, abych mohla vstát a zase mi zavázal oči šátkem. Dojeli jsme zpátky do té rozpadlé budovy Marcus mě pak zahlédl a měl překvapený výraz co tam dělám tak brzo „Macku jsme volný " začala jsem na něj řvát radostí ale najednou cítím pistol u své hlavy „zkus se ještě hnout a chcípneš " zastavil se mi dech a nevěděla jsem co mám dělat „vždyť si mi říkal že nás pustíš " bránila jsem se ale nemělo to cenu „no jo ale kdybych vás pustil tak to můžete prásknout policajtům a tak mi nezbývá nic jinýho než vás sejmout nebo věznit dál " já a Marcus na sebe koukáme vyděšeným výrazem.

                                                .....................   

Tak tady máte další díl, o který jste si hodě psali :) Chci všem moc poděkovat za 1K přečtení jste neuvěřitelný. Byla bych ráda ať ty co se jim příběh líbí dali hvězdičku a něco hezkého napsali do komentu. Tady máte můj osobní insta a fanpage na Marcuse a Martinuse @the_elib @mactinus_cz 

PS: Učím se na přijímačky, proto to vychází takhle dlouho :D