Vincent x Frexy [DOKONČENO]

kde je moje snídaně?!

Konečně jsem ho dotáhla domů. Moc těžkej teda nebyl. Když to tak vemem, táhla sem ho celou cestu za ruce takže...no nic. Tak trošku ztratil botu ale co. Toho si nevšimne. :D Aspoň že už sem konečně doma. Protáhnu ho dveřma a táhnu ho po schodech nahoru. Chtělo by to nějakej.... Tady to je!. Volnej pokoj. Otevřu dveře do malého skoro prázdného pokoje.Zatáhnu ho k posteli a hodím ho tam. Najdu nějakej náhodnej provaz, a svážu mu ruce. V klidu zabouchnu dveře a odejdu. Aspoň s ním nebudu mít takové starosti. Směr koupelna. Rozčešu si vlasy, a odcupkám do svýho pokoje. Lehnu do postele a pustím si super psycho love. Nej songa. 

Probouzím se ale kde to...co to....doprdele.. Párkrát sebou zacukám, ale provaz nic. Kdo to sakra utahoval! Nějak se posadim a sesunu se ke kraji postele.Porozhlídnu se a nic moc nevidim. Dojdu ke dveřím a chytím za kliku. Otevřeno? Tak jo no....asi to nebude jako z filmu.  Žádné lomcování s klikou, ani vysvobozování. Škoda.No nic. Vyplížim se z pokoje. Ani nejsou slyšet moje kroky. Jo, kdo by to čekal že zrovna já ,takovej retard, chodim tak potichu, po podlaze která klouže. Achjo....áááá ne...schody. Levá, pravá le....aau. S plácnutím se skutálím ze schodů. No ale aspoň sem dole.

Vyjdu z ložnice a skontroluju jestli ještě spí. Ten je tak sladkej! No tak Frexy, přestaň s tím přátelíčkováním. Pfuj! Z nějakého neznámého důvodu zapomenu zamknout dveře. Snídaně čeká. Hmm Hm Hm Hm Hm Hm Hmm whats happening September!  Sakra. S toho budu mít rakovinu. Nožky se vlečou po podlaze. Otevřu ledničku a hlavu tam strčím jako bych neviděla ani na centimetr před sebe. Salám, máslo, sejra a pečivoo... Moment. Co dělá toustovej chleba v lednici. Wut!?  No nic. Hmmm Hmmm Hmm... Hotovo! Teď jen počkat až ten pomalej zatracenej toustovač cinkne. Měla bych si koupit novej. Pfff....co to bylo? Otočím hlavu. Očkama zamrkám jako ten největší idiot. Protože ten toustovač je pomalej, mám dost času na to abych se došla kouknout co se děje.  Zatočím přímo tam kde sou schody a koho tam asi najdu.Jako fakt? "Žiješ ještě?" Vymrmlám pobaveně. Vemu ho za zápěstí a vytáhnu na nohy.

Au. Zatraceně...tady to..voní! Mňam tousty! Kdo si dovoluje jíst toto božské jídlo beze mě?! A sakra. Převalim se na záda a kouknu do chodby.  Objevila se tam něčí postava ve fialových věcech s fialovýma vla... vypadá skoro jako já! Grrr..Ou..ono to de ke mě... jestli žiju? Jasně že jo. Hmmm...roztomilá...Wou Wou Wou..počkej zase jako. To bolí. Snažim se jí vysmeknout ale má moc velkou sílu.A to je top holka. Zatraceně lidi!  Udělám na ní psí očka, a zvednu jí  svoje obě ruce až k obličeji.

 "Pfff...Si jako myslíš že tě rozvážu? Tak to vůbec!" Prohlídla sem si ho. Vypadá tak strašně...dobře. Wrau, mňau! Sakra. Zas to začíná. (Moje debilita) Jen tak bez varování ho chitim za košili a zatáhnu ho do kuchyně , pomůžu mu odtáhnout židli od stolu. Dojdu pro tousty a dám je na talíř. Položím je na stůl a sednu si. Sobě dám na talíř tři tousty jemu dva. Mám hlad jak....psychopat :D

 Kdyby to šlo nešel bych tak rychle ale ona mě táhne! Sednu si a čekám. Co bude dál. Sem strašně hladovej! Už se to nese. Pozoruju celou dobu talíř s toustama. Cože? To mi fakt dáš jenom dva tousty? Tak to mě aspoň rozvážeš jako.Zvednu ruce do výše krku a kouknu na ní.

"Co je? Jo..." Dojdu pro nůž a přeříznu to. Potom už se spokojeně láduju toustem....zazvoní telefon. Vážně se musim zvednout? Ach jo. Zvednu to a odejdu do kuchyně. "Halo? Jeremy? Stalo se něco?" Zním možná starostlivě ale vím že mu nic není. "Jo asi v jednu. Jo. Tak čau." Sakra. Ale kam nacpu Vincenta? To je teď fuk. Vrátím se do obýváku a kouknu na svůj talíř. "KDE JE MOJE SNÍDANĚ!" Vyprsknu. Přitom vidím že Vinnie má pusu jako křeček. 

Nevinně se pustím do jídla. Žeby sem měl štěstí? Telefonát? Jo! Rychle do pusy nacpu svoje tousty a zapiju to mlíkem. Potom si překontroluju, jestli sem vidí nebo ne. Natáhnu se k jejímu talíři a vezmu si tousty. Narvu je do pusy. Nedošlo mi že se může každou chvíli vrátit. A to se stalo.  Stála tam a byla dost naštvaná. Snažil sem se to rychle rozkousat a spolknout. To už se ke mě ale blížila. Koušu jako o život. 

"Ty!" Dojdu k němu a napřáhnu ruku. Došlo mi že ho prostě nedokážu udeřit jen tak. Teď ne. Chtěla sem sledovat jak se bojí. Pozorovala sem jak se sklání pod stolem.

"Ne...prosím..nebij mě.." Sklouzl sem pod stůl a bránil si hlavu. Naposledy to od ní dost bolelo. To byl nápad po mě házet šutr! 

Zasmála sem se. Vytáhla ho za košili a postavila na nohy. Byl vyšší ale to neznamená že i silnější. To v žádném případě! "Pojď prosímtě." Vzala sem ho za ruku a vedla ho po bytě. "Tady je můj pokoj.. Tam nelez. Tady je koupelna a tady tvůj...pokoj?" Nebyla sem si úplně tak jistá ale nacpala sem ho do koupelny. Zavřela sem dveře a šla si udělat novou snídani.

Vedla mě po bytě. Došlo mi že mi chce říct kde co je i když ani nechápu proč. "Hmm...Jasně"Jasně že tam nepudu. Možná zejtra... Zakopl sem o práh koupelny. To sou nápady toto! Hele! Zrcadlo! To už sem dlouho neviděl. Vypadám hrozně. Jak hnízdo pro vrabce. Vezmu hřeben a učešu si vlasy. Pak mi došlo že je to zbytečný protože se pudu mejt... Wow.. Teď se můžu učesat znovu. Ta holka je fakt kus. Mám štěstí že to byla zrovna ona. Zabalím se do ručníku a vyjdu ven. Schválně vlezu k ní do ložnice. Zajímá mě co udělá. Lehnu si do měkkounké postele. No to je výbava...a já tam mám jenom postel a okna....pfff. Slyším kroky. Hlavu dám na polštář a dělám že spím. Klika klesne a dveře se otevřou...