Nový domov? Ne děkuji.

315 19 18
                                    

Pohled Lisy
Začala jsem se pomalu probouzet, moje oči ale nesouhlasili a nešli otevřít. Najednou jsem ucítila něco jako..no fujj! Radši nebudu ani přemýšlet nad tím co to je. Po dlouhém přemlouvání jsem se nakonec odhodlala vstát. Čekala jsem vše sklep, garáž, polorozpadlej dům, mučírnu, kůlnu, ale tohle vážně ne. Ležela jsem v normálním docela i uklízenému pokoji. A světe div se! Nebyla jsem svázaná! Takže jsem dokopala svoji línou prdel a vstala jsem. Skusila jsem dveře od pokoje, byly zamčené. Nečekaně. Okna byla taky zamčená. No dobře, nejspíš jsem svého únosce podcenila. Všimla jsem si v pokoji dalších dveří, když jsem k nim přešla uslyšela jsem zvuk tekoucí vody. „Haló! Je tam někdo?" žádná odpověď. Super co jsem čekala? Nějakou smažou na bílým koní co mě vysvobodí?


Najednou se rozletěly dveře a v nich stála další..osoba? Kde to vůbec jsem?? Naháněl hrůzu, byl docela vysoký asi metr osmdesát měl bílou mikinu celou od... Není to doufám krev?!? Pak jsem se zarazila na jeho obličeji- celý popelavě bílý, žádná oční víčka ani obočí. Celá jeho pusa byla od koutků skoro až k uším rozřízlá, všude z ní kapala krev. Přiblížil se ke mně blíž a no...fujjj! Co je to za smrad?? Chtělo se mi zvracet. Najednou mě povalil na zem a přitiskl mi nůž ke krku (teď schválně! Co jste čekali? xDD)

 Najednou mě povalil na zem a přitiskl mi nůž ke krku (teď schválně! Co jste čekali? xDD)

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

„Pozdrav mou Carmen!" řekl a oči mu sjeli k noži na mém krku.

„Ten nůž má jméno?" řekla jsem trochu ironicky.

„To není jen tak nějaký nůž! To je Carmen!!“ rozkřikl se a najednou do místnosti vrazil ten asi klaun -pořád nevím co je zač- a odstrčil ho ‚Jako na čas' pomyslela jsem si, ale nahlas se to říct neodvážím. „Co jee?“ řekl ten s rozřízlou hubou, dobře budu mu zatím říkat "Nožíčkář" to k vůli tomu že z kapsy u mikiny mu koukala rukojeť dalšího nože.

„Mám si s ní svoje plány
Neboj, třeba ti trochu nechám" vyrušil mě z myšlenek hlas toho "asi klauna"
Odhodlala jsem se promluvit

„Je sice super že se mnou máte nějaký plány, ale já pořád nevím kde jsem a kdo jste " upřeně se na mě podívali a "nožíčkář" se znova rozkřikl (histerka Jeff😂)
„Ty mě neznáš?! Děláš si prdel?? Bože Jacku! Cos to zase přitáhnul!! No okey, abych se ti představil. Jsem Jeff. Jeff The Killer. Nejkrásnější a nejdokonalejší creepypasta" řekl s takovou hrdostí až se mi chtělo zvracet.

Creepypasta možná, ale nejkrásnější a nejdokonalejší rozhodně ne" řekla jsem abych si do něho aspoň trochu rejpla, ne byl to špatný nápad. Vrhl se na mě a ječel jako malá holka. Povedlo se mi dostat se na chodbu, ale tam mě čekalo daleko horší překvapení. Stála tam (jak to jen popsat) velká chobotnice?? Měl jen velkou roztáhnou pusu a nic víc a pak jsem se podívala na noo oblečení. Rozeplý kabát a červené trenky. Jaaj..

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 20, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Strašidelné těstoviny na 100 způsobůKde žijí příběhy. Začni objevovat