Už zase na cestě...

6 1 0
                                    

Nahoře je Ellisabeth

"Ták pěkně pomalu za A kde jsi sehnala takovéhle informace a za B si myslíš že když se mi svěříš že stebou pujdu,, I když jsem věděl že prostě musím udělat nějaký pokrok tak s takovím psychopatem nikam nepujdu. Je minimálně o 20 centimetrů menší než já, ale jde zní hrůza.

" Ne. Ale i ty víš že potřebuješ pomoct proto se objetuji a půjdu s tebou,, Už je spět ta drzá stránka a to jsem se těšil že mi bude ještě děkovat a teť ji mám na krku. To bude ještě sranda...

"A abych odpověděla na tvou první otázku. To jsi nikdy neprohledával skrožky když jsi je zabil? Oni mají u sebe různé správy a mapy nerodí se jenom aby nás pronásledovali ale proto aby nosili správy mezi hnízdy a ustředím,, " jak že jse vlastně jmenuješ?,, ať alespoň vím koho mám na krku

"Teť tě to zajímá co hmmm řeknu ti to až na to budu mít náladu a dělej běž se zbalit ať už jsme na cestě,, " a co jako nějaký plán. Co budeme dělat a kam pujdeme?? A nemáme jídlo zbraně nic. A vidíš že já někam jdu ty ochotná bojovnice,, jestli si myslí že jen tak odejdem bez ničeho a naběhnem přímo do hnízda že ho hned zničíme a to jsem uvažoval že bude chytrá. Zřejmě ne.

Po hodinovém dohadování jestli půjdem teť nebo za dva dny jsem prostě ustoupil. Zavolal majiteli z pevné linky že dávám výpověď a odešel jsem do chatrčky zbalit ty tři kusi oblečení co mám samozřejmě jsem měl přád za prdelí tu otravnou drzou žvanící holku která mi ani neřekne jméno

"Tak jaký je plán když tedy máš vše strašně promyšlený,,  " jednoduše se dostaneme do USA z mích úspor a tam zničíme hnízdo ale z tohohle zapadákova se tam nedostanem takže budem muset jít tak dvacet kilometrů pěšky,,

Pohoda jen dvacet. Oddechl jsem si a koukl na tu holku.. Jako by se přemáhala aby vyrazila. Tak jsem udělal prvníkrok já a už jsme si to štrádovali po lesní cestě

Bylo až podezřelé ticho. Otočil jsem se a padl my pohled na ubrečené oči "co se děje že by naše bojovnice dostala strach,, Ne. Jenom že.... Už asi neuvidím rodinu jakto že jsi tak chladnýa klidný tebe netrápí že se už  neuvidíš s rodinu,, sakra ja se jí svěřovat nechci ale už nemám jinou možnost " Nooo víš já ... Mě rodina zavrhla a od patnácti noo žij-přežívám ja brygádách,různých prací a co se mi nabízí,,

"Ellizabeth... Jmenuji se Ellizabeth,,


Omlouvám se dneska je krátká kapitolka protože mám školu a musím se učit ať ze mě přece něci je ..ne :DD.  Samozřejmě omluvte prosím chybi tak sayounara #fackaD

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 20, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Death MateKde žijí příběhy. Začni objevovat