Chlapcova krása omámila Namjoona, jako ledový déšť v horké, letní noci.
Byl oblečený do roztrhaných šatů, které pro něj byly příliš velké, díky tomu se chlapec zdál mnohem menší, než doopravdy byl, když seděl na cihlové zdi přímo před květinářstvím, ve kterém Namjoon pracoval posledních 7 let.
Chlapec se objevil minulý týden. Venku pršelo, když se tam dostal, posadil se a objal si kolena, takže se k němu déšť nedostal. Ten chlapec ukrývající svou drobnou postavu pod malou střechou.
Chlapec se na okamžik setkal s Namjoonovým pohledem, po pár sekundách chlapec sklopil svůj zrak zpět na své staré a špinavé boty. Styděl se za to, co měl v tomto okamžiku na sobě.
Namjoon se k němu přikrčil a daroval mu úsměv, čímž se mu na tváři objevili ďolíčky.
Otevřel peněženku a vytáhl z ní 50 000 Wonů, které poté nabídl chlapci.
Jeho oči se rozšířily, okamžitě potřásl hlavou a přiblížil se ke zdi, na které předtím seděl.
Ten člověk se snad zbláznil?
On snad chce abych mu udělal nějaké věci za peníze?
Namjoon rychle přerušil tok chlapcových myšlenek, tím že mu do dlaně vtiskl peníze, rukou mu sevřel dlaň.
Po chvíli ho pustil, ale stále se držel nad ním a nepřerušoval oční kontakt.
„Jak se jmenuješ?" Zeptal se Namjoon, v jeho hlubokém hlase, který menšího trochu vyděsil a způsobil to, že se zachvěl, mohl být slyšet úžas a nervozita.
Když se chlapec pokusil odpovědět, tak z vyschlého hrdla vyšlo jen zakašlání, přes jeho suché, popraskané rty.
Namjoon neváhal, ze svého batohu vyndal láhev a podal mu ji.
Chlapec mu věnoval nedůvěřivý pohled.
„Neboj se je to jen zázvorový čaj s medem" Namjoon se pousmál, kdyžchlapec popadl láhev a napil se teplé tekutiny. Na chlapcově tváři se rozlil úsměv,když se na jeho jazyku převalila sladká chuť, ale lahev rychle navrátil zpátky,přičemž si otíral své potřísněné rty.
„Děkuji ti" Kuňkl chlapec a otřásl se, když teplo opustilo jeho malé dlaně.
Léto tento rok končilo velice rychle a na ulicích bylo den ode dne chladněji a chladněji.
Namjoon si všiml třasu chlapcova těla a navrátil mu láhev zpět do malých rukou.
„To je v pořádku můžeš si jí vzít"
Namjoon si povzdechl, když se na něj chlapec znovu podíval.
"Jmenuji se Namjoon." Začal a doufal, že se sním chlapec cítí dobře.
„J-Jimin" Zakoktal chlapec a znovu odvrátil svůj pohled.
„Rád tě poznávám" Řekl Namjoon a pokusil se chytit Jimina za ruku, aby si s ním mohl potřást, ale nevypadalo to tak že by se Jimin měl v plánu zapojit. Stáhl svoji ruku zpět a rychle se postavil.
„Uhm jo, uvidíme se" řekl, popadl své věci a co nejrychleji se rozeběhlzpátky směrem ke květinářství.
__________________________________________________________________
No takže. heh nevím co říct.. Snad se vám první díl líbil.. a ještě jednou děkuji @TTaesexual
za to že mi dala tuhle možnost.
![](https://img.wattpad.com/cover/129675163-288-k439657.jpg)
ČTEŠ
GUILT - Minjoon //CZ překlad//
FanfictionTohle je můj úplně první překlad. Asi bych ho neudělala, nebo spíše bych ho nezveřejnila kdyby nebylo mé kamarádky a mé velké inspirace a zároveň autorky tohoto příběhu , takže ještě jednou jí moc děkuji. Doufám že se vám to bude aspoň trochu líbit...