LIGHT AND DARK INSIDE US (HP next generation)

Kapitola XVIII.

Otevřela jsem okno a nadechla se čerstvého studeného vzduchu. Vítr mi rozfoukal vlasy a vehnal slzy do očí, byl cítit kouřem a ledem - brzo bude sněžit. „Hej, Renee, jsi v pohodě?" Zeptala se mě Mia Longbottomová, která zrovna procházela chodbou.

Usmála jsem se na ni. „Jasně," odpověděla jsem. „Měli jsme jasnovidectví s Trelawneyovou a ta její zakouřená místnost prosycená vůní čaje a sherry... no, prostě se mi z toho motá vždycky hlava."

„Nemáš ráda sherry?" zeptala se Crystal kráčející po Miině boku jako vždycky. „Mně sherry celkem chutná. Máma mi dala někdy cucnout..."

Mia pokrčila rameny. „Mně chutná všecko, pokud je v tom alkohol," prohlásila a líně se opřela o zeď vedle mě. Pobaveně jsem se zasmála, ale pak jsme všechny ztuhly, jelikož se z chodby ozvalo: „Cože jste to říkala, slečno Longbottomová?"

Profesor Kratiknot si nás od podlahy měřil přísným pohledem, i když ten jeho obličejík byl k popukání, když se zkřivil hněvem. „Že mám ráda všecko, co se týče kouzelných formulí, ehm, pane profesore."

Kratiknot se zamračil. „Aha, takže asi proto z kouzelných formulí propadáte, že ano?" Otočil se na patě a odkráčel.

„To je tou snahou!" Volala za ním Mia a pak nás s Crystal propálila pohledem, jelikož jsme se hlasitě smály až jsme se málem válely po zemi.

Mia roztáhla chřípí a naoko uraženě si založila ruce na prsou. „Jste příšerné, ani nevím, proč s vámi ztrácím čas..."

Crystal protočila oči. „Ále no tak, Mio!" Zvolala, ale to už se její kamarádka vydala chodbou pryč. Crystal se rychle rozloučila a běžela za ní.

Chtěla jsem už zavřít to okno, protože se na mě pár holek z Nebelvíru začalo ohlížet s drkotajícími zuby a nevraživými pohledy. Když vtom mě někdo popadl za paži. Zalapala jsem po dechu. „Lysandere!" Vyjekla jsem a přitiskla si dlaň k srdci. „Vyděsil jsi mě... Stalo se něco?" Nakrčila jsem starostlivě čelo, když jsem si všimla jeho obličeje. Zelené oči ztrácely lesk, pod nima měl šedé kruhy, byl bledý a vlasy měl rozcuchané do všech stran. Takhle jsem ho ještě neviděla, ani brzo ráno u Scamanderových při snídani.

„Co ti Crystal říkala?!" Vyhrkl a já sebou cukla. Měl ochraptělý hlas.

Chvíli jsem na něj jen hleděla. „Povídaly jsme si o sherry."

„O sherry?"

„Ano, o sherry. Ptala se mě, jestli mi chutná a já že ne. Bylo mi trochu blbě po jasnovidectví, a Trelawneyová zapáchá po sherry, takže na to přišla řeč." Přimhouřila jsem oči. „Doopravdy ti nic není?"

Zadíval se mi do očí a pak pomalu zavrtěl hlavou. „Ne." Stiskl mi paži a nakonec mě pustil. „Jen... dej na sebe pozor, Renee, jo? Na hradě je krysa."

„Cože?" Zeptala jsem se.

Lysander byl ale už pryč.

Vydala jsem se za ním a dokonce i přidala do kroku tak, že jsem párkrát do někoho vrazila. Když už jsem se po několikáté omluvila, zazvonilo na hodinu a chodby se vylidnily.

Zvuk mých podpatků ustal, když jsem se dostala k holčičí umývárně, kde sídlila Ufňukaná Uršula. Udýchaně jsem se rozhlédla kolem sebe a pak vzala za kliku.

Dveře byly pootevřené, což nebylo zvykem. „Uršulo?" Zašeptala jsem do vlhkého vzduchu, který zapáchal po zrezivělých kohoutcích a prachu.

Nikdo se ale neozval, jen jeden záchod zažbluňkal. Ticho. Povzdechla jsem si a přešla k umyvadlu. Brašnu jsem si položila na podlahu a zatočila zrezivělým kohoutkem. Chvilku to trvalo, ale pak se z něj s chraptěním sputila studená voda.