Pátek, konečně! Sice to znamelanalo, že zítra budu moc spat, ale přesto dnešní motivace moc nedopadla a zaspala jsem. Tentokrat mě Dante ani nikdo nevzbudil, jelikož jsem jim včera oznámila, že jdu na doučování, které je vždy od sedmi.
Vyskočila jsem z postele a rychle ze sebe udělala člověka. Autobus mi nejel, čili jsem musela běžet na zastávku, ze které to jelo každých dvacet minut. Přiběhla jsem a zrovna přijel, to bylo jediné štěstí dneška. Přijela jsem na třetí hodinu. Díky bohu byl totiž suplovaný dějepis a když jsem přišla do třídy, i přes to, že už uběhlo patnáct minut od zvonění, učitelka tady pořad nebyla.
„Kde jsi byla?" Spustila se na mě hned Jess.
„Zaspala jsem." Vysvětlila jsem s v tašce našla nějaký sešit, jelikož jsem byla líná chodit skříňky, která se nachází až na druhé straně školy.
„Dlouhá noc?" Povytahla obočí a udělala na mě úchylné face, který uměla jen ona.
„Právě, že ne. S Kierem jsme to skončili celkem brzo, kolem jedenácté už jsme spali." Zasmála jsem se.
„Kdy už si, konečně, najdeš na mazleni kluka a ne plyšáka?"
„Hele, neurážej ho."
Víte co je nejlepší? Když učitel, který má suplovat o tom neví a vy tím pádem mate volnou hodinu. Učitelku jsme poté potkaly na chodbě, potdravili jí a šly jsme dál.
„Dnešek bude super!" Zajásala Jess, když jsme byly u mé skříňky.
„Proč?"
„Odpadla nám poslední hodina, teď jsme měli volno a poslední hodinu, když už nepočítám tu odpadlou máme taky suplovanou."
„To nám mohli dat rovnou volno." Zasmála jsem se a společně jsme šly do třídy, kde se tentokrat konala matematika, na ní učitel, bohužel, dorazil.
***
Škola skončila, já dojela domů a zalehla do postele. Přísahám, během pěti minut jsem spala. Probudilo mě až ťukaní na okno, čehož jsem se i lekla.
„Co tady děláš?" Zeptala jsem se rozesple.
„Ve škole jsem tě nenašel a slyšel jsem, že Vám odpadla hodina, nebyl jsem si jistý jestli jsi ještě ve škole, tak jsem ti to přinesl osobně." Jako vždycky mi podal dopis a já se usmála.
„Nechceš mi ho zase přečíst?" Udělala jsem psí oči a za chvíli už seděl v křeslech četl.
„16 dní, připadá mi, že mezi námi se nic, krom než pozdravení, úsměvu a toho, že ti lezu oknem do pokoje, moc nezměnilo. Chtěl bych vědět jak na tom jsem." Koukl na mě a čekal co mu povím.
„Jsi na dobré cestě." Jeho obličej se rozzářil, jako když mě poprvé pozval na rande a souhlasila.
„Mám pokračovat?" Zeptal se a já zakyvala hlavou na ne.
„Polož mi ti na stůl, prosím," A tak udělal, „Nechceš se podívat na nějaký film?" Zeptala jsem se.
„Jasně, proč ne." Opatrně si sedl ke mě na postel a po chvíli lehl.
***
Nevím kolik času uběhlo, možná už několik hodin. Koukali jsme už na třetí díl Narnie a během toho jsem se stihla dostat na jeho hruď a poslouchat jeho klidný hlas a bouchání srdce.
„Kolik je?" Zeptal se.
Natahla jsem se pro mobil a ukázala mu čas, sama jsem se ani nepodívala.
„Je to asi blba otázka, ale myslíš, že bych tu mohl přespat. Už se mi nechce lézt tím oknem." Zasmál se.
„Jasně, klidně."
„Klidně si Lehnu nazem."
„Můžeš spat se mnou v posteli, není to poprvé." Usmála jsem se a došla do skříně, kde byla druhá deka, která tu byla připravena na zimouvou zimu.
„Doufám, že ani naposled." Zašeptal mi, když jsem se vrátila a lehla si vedle něj.
K této noci bych řekla jen to, že tak hezky jsme se dlouho nevyspala.
———
Tak jo, dneska mám extra výmluvu. S mamkou jsme cely den pekly cukrový a poté zdobily stromeček. Jak jste na tom vy? Muže k Vám už přijít Ježíšek? 😄
ČTEŠ
You have 31 days!
Romance„Nesnáším tě." Zakřičela jsem na něj. „Přimněju tě změnit názor." Uchechtl se zatím co já měla sto chutí vybouchnout. „Jak?" „Dej mi čas dokonce roku, poté mě budeš milovat." *** Vánoční příběh, který bude až do konce roku 2017!
