Sebrané spisy: Magická zvířata na našem území

Lítice

Klasifikace ČKS: XXXX

Potkat lítici rozhodně není něco, co byste si vyloženě přáli. Vyskytují se nejčastěji v propastech, jeskyních a opuštěných půdách a sklepech, kde je celoročně tma a nikdo jim nenarušuje teritorium. A když už, nikdy to nedopadne dobře.

Lítice jsou velicí načervenalí tvorové podobní přerostlým netopýrům, až na to, že téměř celý jejich obličej zabírají obrovitánská ústa plná tesáků dlouhých a ostrých jako dýky. Nikomu se nikdy nepovedlo spočítat, kolik přesně jich má, ale podle toho, jak velkou má tlamu a jak moc místa v ní zabírají, se jistě řadí mezi nejzubatější tvory na Zemi. Jejich tesáky projdou i kovem. Mají miniaturní, zato vysoce citlivý nos umístěný na vrcholku čela, a kvůli absenci očí se nejčastěji (podobně jako netopýři) orientují podle dokonalého sluchu.

Když jim chybí oči, mohlo by se zdát, že jim může být jedno, jestli se nacházejí v tmavém či prosvětleném prostředí, ale ve skutečnosti je jejich kůže vysoce citlivá na světlo, takže se zdržují ve tmě, jinak velmi trpí. Mají sice řídkou srst a křídla porostlá šupinami, které se často využívají pro výrobu hůlek (a takovéto bývají pro potíže se sháněním velmi drahé), ale to proti světlu příliš nepomáhá.

Lítice většinu roku žijí ve zhruba dvacetičlenných hejnech na jednom místě, kde často pořádají velmi krvavé bitvy a občas se dokonce požírají navzájem. Nepotřebují moc jíst, jejich metabolismus je uzpůsoben tak, že v podstatě potřebují najíst jen jednou ročně, ale zato pořádně. Magizoologové tomu říkají „jatečné období". Jedná se o jednu až tři noci, kdy všechny lítice z jednoho hnízda hromadně vyletí ven a zabíjí, co jim stojí v cestě. Mudlové jsou z toho na větvi, když se ukáže, že jim přes noc poumírala většina stáda krav nebo ovcí. Z toho důvodu ČKS uspořádalo tažení s cílem přesunout lítice na chráněné místo, kde nebudou nikoho ohrožovat. Zvolili část Hranické propasti začarovanou všemi možnými zaklínadly, od Fideliova až po hraniční, aby se nedostaly ven. Samotná akce ovšem taky připomínala jatka. Lítice na lidi obvykle neútočí, ale když jim někdo vleze do teritoria, jsou téměř nezastavitelné. Smrťák řádil na obou stranách a populace lític i ČKS se značně zredukovala, než se přesun konečně povedl. Kouzla, kterými je území lític zabezpečeno, je pravým důvodem, proč se mudlům nikdy nepovedlo pořádně změřit hloubku propasti.