Sebrané spisy: Magická zvířata na našem území

Plivník

rovněž známý jako šotek

Klasifikace ČKS: XXX

Plivník je, dlužno říct, velmi neobvyklým domácím mazlíčkem. Nedokážu přesně říct, jestli je chov plivníka výhodou, nebo prokletím na celý život. Někteří lidé se však do tohoto risku pustili, a jak dopadli, to záleželo jen na nich.

Návod, jak si opatřit plivníka, není žádným tajemstvím: sehnat si vejce černé slepice a devět dnů jej nosit pod levou paží. * Během této doby se budoucí chovatel nesmí mýt, česat, stříhat si nehty ani se jinak upravovat. Podaří-li se vám plivníka vysedět (či spíše vynosit) správně, vylíhne se z vejce potvůrka podobná zmoklému černému kuřeti. Nenechte se zmást - plivník na sebe rád bere různé podoby, takhle je pro něj jen nejpřirozenější.

Chov plivníka je přínosný i nebezpečný zároveň. Je-li dobře krmen, může svému majiteli přinést štěstí a bohatství a chránit jeho dům. Pokud se mu však něco nelíbí, natropí v domě takovou paseku, že vám bude na omdlení. Nemůžete se jen tak rozhodnout, že už ho nechcete. Jakmile vycítí, že už není vítán, začne rozbíjet, co se dá, a je schopný vám udělat ze zbytku života peklo. Opravdu není mnoho způsobů, jak se ho zbavit.

Není známo, kdo, kdy a jak přišel na to, jak si vyrobit plivníka, ale víme, že v dobách před ustanovením Mezinárodního zákona o utajování toto tajemství proniklo i mezi mudly. Byly doby, kdy byl chov plivníka v neuvěřitelné módě. To potom kouzelníci nestíhali hasit, když každý druhý dům vzplál plivníkovou zlostí - doslova i obrazně. Tato skutečnost mírně přispěla k rozhodnutí, že je zapotřebí utajovací zákon. Tehdejší kouzelníci si dokonce museli přizvat na pomoc vymazávače paměti z jiných zemí, aby zmírnili škody na pamětích mudlů. Přesto se nějaké zmínky o plivnících v mudlovské lidové slovesnosti dochovaly dodnes.

Hlavní plivníkovou zbraní je - jak jsem již naznačila, a jak je ostatně patrné z jeho jména - plivání. Jeho sliny obsahují silně hořlavou látku, která při kontaktu s jakoukoli cizí látkou exploduje, takže když je rozzlobený, je schopný pouhým plivnutím podpálit téměř cokoli. Právě z toho důvodu se ČKS rozhodlo chov plivníků omezit zákonem a povolení rozhodně nerozdává na počkání.

Je zajímavostí, že jeden druh plivníka žije i v Srbsku. Srbský druh se jmenuje cikavac a podobá se spíše pelikánovi než kuřeti. Člověku slouží pouze tehdy, pokud dotyčný rozumí řeči zvířat - pokud ano, nehrozí, že vám kdy podpálí dům, pokud ne, můžete se rovnou rozloučit se vším. Z toho důvodu se mnoho srbských kouzelníků stalo zvěromágy, aby získalo povolení k jeho chovu.

* Z důvodu podobného způsobu líhnutí je plivník často spojován s baziliškem. Zda jsou to opravdu příbuzné druhy, to se mi zatím nepodařilo prokázat - přece jen, zkoušet sehnat baziliška, to je i na mě trochu moc.