1. kapitola

20 0 0
                                    

Už uběhly dva roky od té doby, kdy odešel Drancák a jeho vrstevníci. Od toho dne se této smečce daří tak, jak nikdy. Ptáci cvrlikají, čerstvý vítr odfoukává listí pryč a všude je klid. Bohužel ne na dlouho. Zničeho nic se na hranici tábora objevil malý černostříbrný vodítkový pes. To bude asi Charles. Přináší zprávy z Jericha pomyslel si Rychlák. "Co je nového Charlesi?" optala se zvědavě Žilka a začala vrtět ocasem. Charles šel k zemi a popadal dech. Najednou se všichni sešli okolo něj. Vztal a začal nervózně po ostatních koukat. Po té se nadechl a štěkl:"V Jerichu proběhla revoluce". Všichni si začali olizovat nervózně pysky a přemýšleli, co tím myslí. "Jak to myslíš??" optala se Aneta. Mladá fenka ještě pořádně nepochopila, na co naráží. Charles začal pomalu stahovat ocas mezi nohy. "Smečka v Jerichu už není. Drancákovi kumpáni ji celou pobyli. Já jsem jedinej, který přežil" řekl a zahanbeně sklonil hlavu. Všichni jakoby ztuhli. "Ale tam je naše nejsilnější pobočka... Jak je to možné?" zamumlal Rychlák a věnoval Charlesovi tázavý, ale zároveň tvrdý pohled. Všichni ve smečce si vyměňovali pohledy.
"Já prostě nevím... Všecko se to stalo tak náhle!" vyštěkl Charles a běžel směrem k hlídkařskému doupěti. Všichni se začali dívat na Rychláka. Co jsem řekl špatně?? pomyslel si. "Alfo... To nemuselo být" řekl Vlčák a pohlédl na Alfu, který nad něčím přemýšlel a vůbec mu nevěnoval pozornost. "Gammo... Připrav vše, na rozdělení kořisti" prohlásila Beta a odešel směrem k zásobám jídla.

Začíná se blížit noc a členové smečky si rozdělují kořist. Alfa si vezme svojí část králíka a vrátí se na svůj pařez. Dostala se řada na Charlese. Malý pes se celý chvěl a měl pořád ocas mezi nohama. Chudák Charles pomyslel si Rychlák. "Je čas na Příbřežní... Příbřežní Herolda" začal Strach a sedl si doprostřed kruhu psů. "Pojď sem Herolde" štěkla Beta podívala se na psa který nebojácně předstupuje. "Charlesi... Toto je zvyk který jsme před rokem vytvořili... Je to o určení do jaké skupiny půjde štěně a kdo ho bude učit" vyštěkl Rychlák na celého udiveného Charlese. Zavřel oči a začal poslouchat Gammu. Strach si vzal tři větvičky. Střední, kratší a dlouhou. "Vyber si" řekla a šťouchla do Herolda Beta. Herold si vylosoval tu nejkratší. "Z Herolda bude lovec!!" zavrčel Kolos a pobaveně se usmíval na malého pejska. "Herolde... máš na výběr, kdo bude tvůj učitel... Kdo to bude??" Zeptala se Beta. Všichni se začali čistit a upravovat, aby je Herold vybral." Rychlák!" vyštěkl malý pejsek a posadil se na zem. Alfa hned co to uslyšel zvedl náhle hlavu. "Cože!?" vyštěkl udiveně Rychlák. To snad není pravda... Já neumím učit!! pomyslel si Alfa. "Rychlák, Rychlák, Alfa!!" vykřikl
radostí Herold. No, snad to nebude tak zlé... doufám pomyslel si Rychlák.

Začal první den cvičení Herolda. Alfa se s ním proto vydal na lov. Herold se celý třásl zvědavostí a zajímavě švihal ocasem. "Alfo... Co mám dělat??" zeptal se Herold. Rychlák se zastavil a otočil se na malého, celého zvědavého pejska. "Lovec... teda tvůj tatínek z tebe musí mít radost, že si ve stejné skupině jako tvoje maminka" řekl Rychlák a olízl Heroldovi ucho. "A co se stalo vůbec s maminkou??" zeptal se smutně Herold. "To víš... vyslali jsme tvojí maminku do Alpské smečky, aby je informovala o tom, že na ně bude útočit Drancák... no a neukázala se" odpověděl Alfa a povzdechl si. Poté se otočil a od kráčel o trochu dál, zavětřil a pohlédl do lesa. "Tam..." řekl Rychlák a spadla mu brada. "Co?" zeptal se udiveně Herold. Rychlák zavřel tlamu a zašeptal: "Tam... Jelen!!!"

Ze strany psího štěstíKde žijí příběhy. Začni objevovat