Warriors: Válečníci Elementů

Kapitola 5.

Silverpetal ještě chvíli stála na tom samém místě a dívala se směrem, kterým Badgertail zmizel. Stála by tam nejspíš ještě dlouho, kdyby kolem ní náhle neprosvištěl králík a následně do ní nenarazil Eagelpaw. "Zatracený králík!" odfrknul si a tlapkou si začal upravovat rozčepýřenou srst na hlavě. Mezitím už k místu dorazil i Foxfang. "Eagelpaw, co jsem ti říkal?! Nesmíš být až tak zbrklý! Zaútočil si moc brzo a proto si toho králíka vystrašil." "Ano, ano.." přitakával otráveně malý učedník, jeho pozornost ale ve vteřině vyrušil motýl, co se snesl na nedalekou květinu. "Ha!" vyskočil na něj a začal ho pronásledovat zpátky do hlubšího lesa. "Nemusíš na něj být tak přísný. Přece jen, je ještě teprve začátečník, plný nadšení a chuti objevovat..." řekla Silverpetal Foxfangovi, než se rozběhl za Eagelpaw. Učitel jen s vydechnutím přikývl a rozběhl se za svým svěřencem. Silverpetal se taky vrátila do tábora.

"Řekni Silverdust, byla si někdy zamilovaná?" mňoukla Silverpetal, když starší léčitelce pomáhala s tříděním bylinek. "Víš přece, že je to proti zákoníku:" položila před sebe listy kapradí. "Hádám správně, že se ptáš kvůli tomu černobílému kocourovi od říčky." "Tys...tys nás viděla?" vykoktala ze sebe Silverpetal. "Myslíš si, že mi to tvoje neustále mizení nepřipadalo podezřelé?" podívala se na ni pobaveně  šedá kočka. "Tenhle se mi ale moc nelíbí. Už jen to, že je ze znepřáteleného klanu, není dobré znamení." posadila se k svému pelíšku a začala se čistit. "Ale, on je jiný." namítla Silverpetal. "A to víš jen z pár setkání? Nejdřív se chová mile, pak ale vytáhne drápy a podřízne ti krk, věř mi." Silverpetal sklonila hlavu. "A co ty o tom víš? Co ty vůbec víš o lásce?" zasyčela tiše. Stonedust chtěla ještě něco říct, Silverpetal se ale jen otočila a zamířila do temnější části doupěte, kam nesvítilo tak moc světlo. Celý zbytek dne tam ležela a nepromluvila ani slovíčko. 

Mezitím se už do tábora vrátil Foxfang s Eagelpaw, v tlamičkách nesli kořist. Po večeři měla Mistystar v plánu jmenovat další dva učedníky. Streamflower před velkou skálu svoje dvě koťata. "Tato dvě koťata dnes dosáhla šesti měsíců a tudíž je čas udělat z nich učedníky. Redkit, přistup." Malé červené koťátko přicupitalo blíž ke skále. "Od tohoto dne bude tento učedník zván Redpaw, až do chvíle, kdy získá své válečnické jméno. Tvůj učitel bude Rabbitpelt." Malý kocourek se podíval na svoji budoucí učitelku a ona mu pohled oplatila s úsměvem.  "Rabbitpelt, byl si výborným učedníkem Sprucefire, který ti předal svoje zkušenosti a naučil tě jak být rychlý a oddaný bojovník. Doufám, že tyto hodnoty předáš Redpaw." Učitel i kocourek se dotkli nosy, Redpaw se pak vrátil zpátky s Streamflower a byla řada na jeho sestřičce. "Od tohoto dne bude tento učedník zván Treepaw, až do chvíle, kdy získá své válečnické jméno. Tvůj učitel bude Dusttail." Klanem se ozvalo radostné mňouknutí. Dusttail ještě totiž neměl žádného učedníka. "Dusstail, byl si výborným učedníkem Hobblefoot, která ti předala svoje zkušenosti a naučila tě jak být dravý a loajální bojovník. Doufám, že tyto hodnoty předáš Treepaw." Dusttail přistoupil k kočičce, která ale na rozdíl od jejího bratra byla celkem stydlivá. Kocour se jí podíval do oči a dotkli se nosy. "Neboj, vycvičím z tebe tu nejlepší válečnici." a usmál se. 

"Přinesla jsem ti něco na večeři, když si si tam nepřišla sama." mňoukla Stonedust, když u vchodu do doupěte pustila na zem pěnkavu. Nikdo se ale neozval. "Podívej, to odpoledne, omlouvám se ti. Přemýšlela jsem o tom a něco na tom kocourovi bude." Pořád ale nic. "Tak už se...." Když ale přišla k místu, kde Silverpetal ležela, nikdo tam nebyl. Její zelené oči se jí rozšířily strachem. Ještě aby se jí něco stalo, pomyslela si, vyběhla z doupěte a i z tábora klanu. Věděla přesně, kam míří. Silverpetal nebyla ale ani u říčky. Začala větřit. A úspěšně. Pach Silverpetal se táhl zpátky do lesa a pak zatáčel směrem k Hromové stezce. Snad už není pozdě, zhrozila se léčitelka, vzala zkratkou okolo lesa, takže si hned všimla příšery, co se k ní blížila. A o pár metrů před dál zrovna na Hromovou stezku vstupovala její učednice. "Silverpetal!!" zavřískla, z tak velké dálky jí ale nejspíš neslyšela. Další volání jí připadalo zbytečné, hned se rozběhla jejím směrem. Běžela jak nejrychleji mohla, příšera se ale stále přibližovala. "Ach, Starclane, promiň mi to!" mňoukla si tiše pro sebe, když k ní byla už jen pár skoků. A když k ní byla nejblíž, jak to jen šlo, skočila a rychlým pohybem Silverpetal smetla ze stezky. Tu jí ale oslepilo světlo příšery a celým lesem se ozvalo pronikavé zaječení.

"Sto-stonedust?" zašeptala léčitelka, schovaná ve křoví. Pomalu zvedla hlavu a podívala se na stezku, kde se nacházelo bezvládné tělo její učitelky v kaluži krve. "STONEDUST!!" vykřikla a vyběhla z křoví za ní. "Stonedust, prosím ne!" stála nad nehybnou kočkou a z očí jí začaly utíkat první slzy. Hlasité zakašlání ji ale rozrušilo. "Ty-ty..." Stará kočka pomalu zvedla hlavu. "Omlouvám se, jak jsem o vás dvou mluvila..." zachraptěla léčitelka a začala vykašlávat krev. "Jsem si jistá, že ten kocour je jiný a že spolu budeme mít krásný život..." pokračovala. Silverpetal nevydala ani hlásku, jen nechávala proudy slz téct po tváři. Stonedust se hlava vrátila zpátky na cestu a tiše mňoukla. "Aspoň už je teď pravda, že máš matku mrtvou.." "Co tím myslíš?" podívala se na ni nechápavě mourka, přes slzy. "To já jsem tvoje matka..." opět vykašlala trošku krve a pokračovala. "Zeptej se Mistystar." "Takže tys mi celou dobu lhala?" kroutila Silverpetal hlavou. "Malá lež přece občas neuškodí.." pousmála se Stonedust. "Silverpetal, ještě než odejdu...slib mi, že nás zachráníš....Elementy musí zvítězit..." vydechla z posledních sil a z očí jí pomalu mizela jiskra. "Stone-stonedust? STONEDUST!!?? Ne, vydrž ještě prosím...PROSÍM!!!" Léčitelka propukla v pláč. Už bylo pozdě.

***********************************************************************************************

Jop, jsem tu zas i s novou kapitolou. A vím, že mě budete za tohle nenávidět, ale tak, známe Erinky, které nám taky dávají postavy, které si během pár kapitol oblíbíme a pak nám je zničehonic zabijou.. :DD

PS: Doufám, že jsme měli krásné Vánoce! ♥♥