2.část

3.1K 196 0
                                    

Omlouvám se za chyby :3

Domů jsem přišla kolem páté hodiny, černý sako jsem si pověsila na věšák a šla do obýváku, kde jsem na stůl položila svojí brašnu. Pomalým a líným krokem jsem se dostala do kuchyně a připravila si do konvice vodu, kterou jsem následně zapnula. Ze skříňky jsem vyndala hrníček a černý čaj, který jsem do něho vložila. Opřela jsem se o linku a zhluboka dýchala. Uslyšela jsem jak cvakla konvice na znak že voda v ní je uvařená (nevím jak to napsat :D)  horkou vodou jsem zalila čaj a vzala hrníček do ruky.

V obýváku jsem se posadila na pohovku a hrníček položila před sebe, z brašny jsem vytáhla složku o Bieberovi a otevřela jí. Začala jsem si ji znovu  důkladně prohlížet, abych nevynechala ani jednu podstatnou věc. Blok který jsem měla položený vedle sebe a pomalu začal plnit otázkami které se musím zítra zeptat. Ale stejně je tu jedna věc, která mi nejde do hlavy a je to jako podvod.

Je možné aby policista  předělal informace, jenom proto aby ho viděly ve vězení?

Proč tu jsou teda odlišné datumy. Začala jsem si ty dva papíry prohlížet, ale prostě, něco mi bránilo přijít na to co tam je kromě těch datumu rozdílný. Odpila jsem si ze svého čaje, a usmála se. Miluju klid a pohodu.

Nechala jsem papíry ležet na stole a odebrala se i s hrníčkem plného čaje do pokoje. Sundala jsem ze sebe všechno oblečení, které jsem hodila do koše na špinavé prádlo a oblíkla si růžovou noční košilku. Lehla jsem si do postele a přikryla se příjemně hebkou peřinou. Naposledy jsem se napila ze svého čaje, předtím než jsme se uvelebila a v klidu zavřela oči.

Uslyšela jsem vyzvánění mého mobilu, zakňučela jsem a líně se posadila na posteli, porozhlédla jsem se po pokoji a zjistila že můj mobil se zde nenachází. Protočila jsem očima a vstala z postele, došla jsem do obýváku a přijala hovor bez toho abych se podívala kdo mi volá.

"Jaký debil mě to budí ve dvě hodiny ráno!" zavrčela jsem a následně se protáhla. Posadila jsem se na pohovku a protřela si volnou dlaní obličej. Zabiju ty dnešní lidi.

"Amando? Promiň, ale je to důležitý." ozval se z mobilu Marcus a já si povzdychla.

"Co se zase děje?" lehla jsem si a přikryla se dekou.

"Bieber se stal." řekl v klidu zatím co mě se vařila v žilách krev. Zhluboka jsem se nadechla vydechla.

"Co zase ten debil udělal?!" zvýšila jsem hlas a položila si prsty na spánek, který jsem si začala masírovat.

"Byl na samotce a dostal spoluvězně hádej co se stalo?"

"Nemám čas na tvoje hádanky, chci spát a prostě.... dělej!"

"Porval se s ním... prý Biebera vytočil a začal mu nadávat do rodiny."

"Chci jeho jméno."  řekla jsem okamžitě

"Na co to potřebuješ?"

"Není možný aby někdo o něm věděl, pokud vím už dlouho se to neřeší, takže tam bude nějaká zápletka." řekla jsem unaveně a cítila jak se moje oči zavírají.

"Možná ano možná ne."

"No jo... jáááá jdu spát dobrou" uprostřed věty jsem si zívla a protáhla se. Dala jsem si pod hlavu polštář a opět zavřela oči.

Tentokrát mě jsem se probudila na sluneční paprsky, které se oknem dostaly dál do obýváku, otočila jsem se na bok a uviděla venku tu krásu. Sundala jsem ze sebe peřinu a šla dozadu do kuchyně, kde byly velké francouzské dveře. Otevřela jsem je a dostala se ven na mojí zahradu. Nosem jsem se pořádně nadechla a vydechla. Slunce svítilo a ptáčci zpívaly, a vítr si lehce hrál s koruny stromů. Je to tu nádherné. Upravila jsem si trošku svoje vlasy, když se domem rozlehl zvuk zvonku. Došla jsem ke dveřím a následně je otevřela.

Defendant ~completed~Kde žijí příběhy. Začni objevovat