víš co je strašný?
že tě stále miluju
i přesto všechno
a pořád se lituju
že se z toho nedokážu vyhrabat
a lásko tě chci stále nazývat
musím jít dál
a jemu srdce dát
protože mě má asi rád
a já jeho bych měla mít
asi mám
být s ním
nechat se od něj milovat
pomilovat
být s nim šťastná
jak s tebou
nebo i víc
být jeho
a nepřát si nic
hlavně ne, abys ty na jeho místě byl
a on aby tu nebyl
musím si říct
miluj jeho
a ne jeho
měla bych se už přenést přes to
přes tu bolest
a trápení
nejlépe teď
hned teď
ale ono nejde to
i když moc chci
je to tu furt
ale nebude to tak
vím že ne
bude to jinak a lépe
•••
a prostě mám v sobě nějaký to vínko a kdyby nebylo autokorekce, tak tu je samá chyba. unavuje mě psaní.
zajímalo by mě jestli si to přečteš
