Proč se s ní o tom vůbec bavím? Jo je to moje nejlepší kamarádka, ale ona ví jak nedokážu věřit lidem a zvlášť klukům.

Pamatuju si že jsem se za celý můj krátký, nudný, nezajímavý život skamarádila asi jenom s jedním klukem. To jsem zrovna přešla na svojí bývalou školu. Většina třídy mně ignorovala, až na toho kluka. Myslím že se jmenoval Alex. Ze začátku mi přišel hrozně otravnej, ale po čase jsem si zvykla...třeba na jeho každodenní objetí..och jak mi chybí, nebo třeba vtipné poznámky na jeho postavu, nejlepší byli stejně chvíle jako když jsme se v létě sebrali a odjeli někam na chatu a povídali si. Po čase se ale zjistilo že to dělal jenom proto že prohrál sázku s Pavlem. To mně zlomilo. On toho využil a šikanoval mě společně s ostatními.

Od tý doby jsem přestala věřit všem klukům a opravdu nevím jestli někdy zase začnu. Bojím se že se mi to stane znovu a já už to nezvládnu.

Dojedla jsem jídlo a vytáhla si mobil z baťohu. Eliška ještě jí, vždycky jí to trvá a tak nevím co dělat. Nudím se, ale je to lepší než jít za těma klukama. Takovýto když se vás vaše nejlepší kamarádka snaží dát s někým dohromady a vy ani nevíte jeho jméno.

"Ehm promiň musím na záchod." Řekla jsem.

"Jo jasně"

Zvedla jsem se a šla. Otevřela jsem dveře. Hm nikdo tu není, aspoň že tak.
Když jsem byla hotová a vycházela, někdo mně chytil a zatáhl zpátky. Byla to nějaká holka, asi okolo 16 let, asiatka...překvapivě a dlouhé černé vlasy, asi jako každá tady.

,,Proč tak koukáš na ty kluky!" vyštěkla.
,, ale já se na ně nekoukám"
,, tak takhle proč koukáš na Sugu?! " řekla ještě ostřejším hlasem.  Vůbec  jsem nevěděla co říct.
,, nic mi neřekneš? Škoda ale, asi ti budu muset zlomit nos aby si na ně nekoukala! " ruka jí vystřelila do vzduchu. Zakryla jsem si obličej a čekala na ranu ale ta se však neuskutečnila. Koukla jsem se a zjistila že ji někdo drží ruku. Koukla jsem se na dotyčného a zjistila že je to ten kluk z letadla.
,, běž pryč " řekl ji a ona se jenom nafoukla a šla.
,, dík " řekla jsem a zamířila si to k Elišce.

Pohled Sugy

Povídali jsme si s klukama u stolu, když jsem však zahlíd že ta holka odchází tak jsem chvilku, počkal a pak vyrazil za ní. Když jsem však uslyšel hlasy docela mě zarazilo že nic neřekla a jen tak tam stála.

,,nic mi neřekneš? Škoda ale, asi ti budu muset zlomit nos aby si na ně nekoukala" řekla ta druha holka, ktera tam celou dobu byla a držela ji.

Když napřáhla ruku,  tak sem ji chytil.
,, běž pryč " řek jsem ji a ona tak udělala si ce měla nafouklé tváře ale šla.

,, dík" řekla a odešla zas ke sve kamarádce.
' Sugo proč si jí nezastavil a nezeptal se na její jméno? Ty tupče' řekl jsem si a šel za klukama. 

Pohled Kr..

Dojdu k Elišce a sednu si na místo.
,, kde si byla celou tu dobu? " zeptala se
,, já " nestihla jsem doříct a spatřila toho kluka z letadla
,, ahá, byste byli spolu? "
,, co né" řekla jsem na obranu
,, nelži "
,, nelžu a proč bych ti vubec měla lhát? "
,, no ja nevím " řekla a dala si poslední lžíci do pusi.  Zaplatili jsme a šli do našeho už pronajatyho bytu.

Teda nejdřív jsme museli najit cestu že.

Stála jsem u dveří a čekala na Elišku která se domlouvala asi s domácím?
,, naučíš mě korejsky je ti to jasný "
,,jasný " odpověděla a odemykala dveře.
,,omgg" řekla jsem když jsem vešla do krásně upraveného bytu.

,,musíme si najít práci " řekla Eliška
,, aby jsme to mohli splácet " ještě dodala
Zasedli jsme tedy k počítači a hledali praci, teda Eliška hledala ja tomu vůbec nerozuměla.

,, no našla jsem práci kde potřebujou dvě " řekla asi tak po hodině hledání
,, a to je co za práci? "
,, uklízečka " řekla
,, takže skončíme jako uklízečky? "
,, promin s něčím musíme začít a jelikož ty neumíš korejsky.. "
,, no jo tak už buď ticho. A kde to je? "
,, je to v BigHitu "
,, to je kde" zeptam se

Další den

Tak jo stojíme u budovi, která se nazývá BigHit vubec nevím co to je.
Vešli jsme dovnitř.
,, vůbec nevím kam mame jit jo ale okey" řekla jsem tak trochu podrážděným hlasem
,, neboj ja vím " řekla a v tu chvili jsme se zastavili u dveří.
Zakkepali jsme a čekali než nám nekdo otevře a nebo řekne 'dále '
,, dále! " ozvalo se a my vstoupili
,, dobrý den" rekli jsme obě dvě naraz. Jen přikývl
,, posaďte se" řekl a my tak udělali
,,takže.... "

,, takže zítra ráno máme začít uklízet a jsme tam do večera " řekla Eliška jen co jsme zavřeli dveře od bytu
,,hmm"
,, nebuď otrávená zatím vybal ňáký věci du nakoupit"

Začala jsem tedy vybalovat své kufry. Nejdřív jsem si ale vybrala jeden ze dvou pokojů. Vybrala jsem si ten větší, protože ja potřebuju hodně místa na své vymoženosti.

Kdyz jsem si vybalila kufry a pár krabic uslyšela jsem zavírání vchodových dveří rychle jsem přiběhla a pomohla Elišce s nákupem. No moc toho nebylo ale stačí to na par dní.. snad.

Sweet sweet SugaKde žijí příběhy. Začni objevovat