Sweet sweet Suga

18

pohled Yongiho

,, bože proč jsem to pochopil tak, že hledá ňákýho dealera? “ řekl jsem, když jsme vešli do Jiminova hotelového pokoje.

,, promiň, taky jsem si to myslel”

Sedl jsem si na postel a začal přemýšlet. Jak bych mohl pomoct? Co bych mohl udělat?  Začal jsem se ptát sám sebe. Plno otázek v hlavě a žádná odpověď. Klasika.

Zvednu se z postele a mířím si to k pokoji Ell a Kookieho.

Ťuk ťuk za klepu a chvilku čekám. Za dveřmi stála Ell.

,, co potřebuješ? “ zeptá se mě

,, potřebuju pomoct” hned pochopila o čem mluvím. Vzala mě do pokoje.

,, chtěl bych aby jsi mi dala fotku Kikiny mámy. A aby se už konečně uzdravila musíš ji tedy pár dní držet tady. Prosím “

,, jak si se sakra o tomhle dozvěděl?  Jo neboj postarám se o to”

,, Jimin. A jinak děkuji “ řeknu a hned dostanu fotku Kikiny mámy.

***

,, Jimine!  Je ti to jasný, prohledáme všechny domy kde by mohla být a všechny špinavé uličky. Žádné fanynky! “

,, jo jo jasný “ řekl a rozeběhl se s kopii fotky od Ell.  

po chvilce jsem se vydal na cestu i já.

***

,, našel jsi něco? “ říkám do telefonu

,, ne” řekl Jimin na druhé straně.

Už hledáme tři hodiny. A stále nic.

,, tak se sejdeme u hotelu” řeknu do mobilu a típnu.

Loudavím krokem jsem se pomalu dostával k hotelu. Přemýšlel jsem, kde bych tak mohl ještě hledat. Skoro půlku města jsme už prohledali.

***

,, chci ti pomoct, pomoct najít tvoji mámu “

,, ale já nechci abys mi pomáhal, chci to zvládnout sama”

,, vždycky chceš něco udělat bez pomoci, si strašně tvrdohlavá” hned co jsem to do řek tak si ruce stáhla k tělu.

Pohled Kristyny

Tvrdohlava.. Zopakovala jsem si sama pro sebe a koukla se do země.

,, asi-asi máš pravdu” špitla jsem tak potichu, že by to nikdo neslyšel ani na metr. Ale Yongi ten slyší všechno.

Pohled Yongiho

Pousmál jsem se a šel ji obejmout.

,, kde by tak mohla být?”

,, já nevím, opravdu nevím “ koukla se do země

****

,, Yongi? “ ozvalo se z telefonu

,, ano”

,, asi jsem ji našel “

,, kde jsi? “

Rychle jsme se s Kiki oblékli a rychle jsme vyrazili. Byli jsme tam do pěti minut.

Doběhli jsme ke světle žluté budově.

,, školka “ řekla po chvilce Kiki a vydala se ke dveřím.

Vešli jsme dovnitř.

,, slečno co pak potřebujete? “ zeptala se nás postarší žena.

,, hledám moji mámu “ řekla a ukázala jí fotku.

,, ach, pojďte za mnou” poslušně jsme ji šli v patách.

,, Emo, máš tu návštěvu “ řekla postarší paní a nechala nás o samotě.

Hello!  Ano vím po několika týdnech. Omlouvám se, ale byla jsem nemocná. Teď už snad budu psát častěji. A taky se omlouvám za krátkou kapitolu.😇😊