Odpoledka?

41 12 10
                                    

Ráno jsem se vykradla z domu už v půl šestý. Koupila jsem si cigarety a šla do parku. Přemýšlela jsem. Proč byl včera Erik tak agresivní? Dobře, je to sice arogantní pako a dělá ze sebe pořád šaška, ale včera se nechoval normálně. Teda, konečně se choval jako člověk - normálně, ale ne jako Erik. Vrtalo mi to hlavou. Bude dneska zase naštvanej? A když nebude? Sakra, proč se tak hloupě ptám? Nezajímá mě! Na mobilu jsem si pustila písničku sleepwalker a zapálila jsem si další cigaretu. Už se móc těším na dnešní odpoledku s Erikem. Jupí. Zavibroval mi mobil. Podívala jsem se, kdo mi napsal. Byl to Sem.

Semííík<3: Podle toho, že jsi mi nepsala, soudím že jsi v pohodě?

Elenkááá<3: Jo?

Samííík<3:Proč se ptáš?

Elenkááá<3:? Jen čekám, co z tebe vypadne, když si napsal ten otazník. ;*

Samííík<3:Nic, jen jsem se chtěl ujistit. Nechceš vyzvednout? Mohl bych odvést do školy.

Elenkááá<3:Ne, ne. To je dobrý.

Samííík<3:To ses zase s někým domluvila? :'(

Elenkááá<3:, jsem u parku kousek od školy. :D

Samííík<3 vždyť není ani půl sedmí.

Elenkááá<3: Vidíš, jsem to ale šikulka. :)

Samííík<3: Končíš v pět?

Elenkááá<3: Jo, proč?

Samiiik<3:V šest pro tebe přijdu, všechno mi řekneš.

Elenkááá<3: Tak jo, zatím. Papa ;*

Vypnula jsem písničku a uklidila mobil i se sluchátkama do tašky. Musela jsem se usmát. Sam vždycky pozná, když mi něco je. Jsem ráda, že ho mám, bez něj bych to doma nepřežila. Vytáhla jsem si cigaretu a zapálila jsem si jí. Pomalu jsem se ještě vydala na své oblíbené místečko. Mám ještě čas. Celou dobu jsem jen seděla na lavičce a kouřila. Když jsem se podívala na displej svého mobilu rychle jsem tipla cigaretu a zvedla se. Bylo už 07:23. nechci ani vědět kolik cigaret jsem za tu dobu vykouřila. Asi si budu muset zítra zase koupit nové. Doufám že dneska nebudeme mít na po školu Fila. Nechápu proč nás má vždycky jenom on! Vždyť je to takový kretén! Divím se s tou jeho výbušnou povahou ho vůbec nechali učit. Pokaždém vždycky hned vyjede. Myslím že se snad i hlásí dobrovolně, aby mně mohl "hlídat", ale to už jsem asi moc paranoidní. Konečně jsem došla před školu, ale nikde jsem nemohla najít holky. Že by zaspali? Ale obě? Nevím, ale je to nějak divný..

************

Málem jsem přišla pozdě, protože jsem venku čekala na holky. Nejhorší je, že ani jedna nepřišla a ani mi neodepsaly na smsky. První hodina byla super, byla výtvarka. Měli sme práci ve skupinkách počtyřech. Všichni se rozdělili a já zbyla sama. To mi nevadilo, ale Zlatkový asi jo. ,,Elen, ty nemáš nikodo do čtveřice?" optala se s udiveným obličejem. ,,Ne, ale to nevadí. Udělám to sama." nasadila jsem přesvědčivý úsměv. ,,No....." nedořekla to, protože nejmenovaný debil jí skočil do řeči. ,,Ale to je tragédie, chudáka Elen nikdo nechce." udělal smutný obličej a prstem naznačil slzičku. V tu chvíli jsem po něm byla schopná skočit! Zlatková se otočila jeho směrem. ,,Á, děkuji Tomáši, že jsi na vás tak skvěle upozornil. Málem bych nechala Elen dělat samotnou a vaší TROJICE bych si ani nevšimla!" slovo trojice obzvlášť zdůraznila a já hned věděla, co chce udělat. Zlatková se otočila zpátky na mně. Její výraz se mi ani trošku nelíbyl. ,,Elen, zdá se že přece jenom budeš ve skupince. Běž si prosím sednout ke klukům." tohle neeeeeeee. Prosím! ,,Ale paní učitelko..." skočila mi do řeči. ,,Žádné ale! Prostě běž ať můžete konečně začít!" s poraženeckým a znechuceným výrazem jsem si sedla k té "úžasné" partičce. Krom Tomáše a teď už i mě tam byl i Erik a Jack. Odsunula jsem si židli co nejdál od nich a podívala jsem se na tabuli. Měli sme namalovat ostrov a mohli sme si sním vymyslet co sme jen chtěli. Bohužel na tuhle práci nám nebude stačit tahle jen tahle dvojhodinovka, takže příští týden s nima budu zase! Podívala jsem se zpátky na kuky. Měli už připravený plánek, jak vše bude vypadat a bez jediného slova se dali do práce. Vzala jsem si štětec a začala malovat pláž. ,,Ty seš vážně blbej, mohli sme bejt bez ní." šeptal Jack Tomášovi, ale já je slyšela. Nenápadně jsem je poslouchala dál. ,,Děláte, jako by to byla jenom moje chyba." řekl po chvíli konverzování Tomáš ublíženě. Najednou bylo ticho, zvedla jsem hlavu, jako že si chci doplnit žlutou a všimla jsem si jak Erik propichuje Tomáše tím nejzabijáctějším obličejem na světě. Sklonila jsem hlavu zpět k výkresu a tlumeně se zasmála. ,,Něco k smíchu maličká?!" okřikl mně tiše Jack. Jack byl o rok starší, propadl stejně jako Nat. Byl i mnohem vyšší než já, někdy jsem si proti němu připadala jako mravenec proti žirafje. Podívala jsem se na něj s poker facem. ,,Krom vaší demence nic." nakonci jsem se ironicky usmála a začala jsem malovat vybuchující sopku. Byla jsem jedíná, kdo v naší skupince pracoval, tak jsem si mohla vybrat, co malovat budu a co ne. Po nějaké té chvíli jsem měla hotovou i sopku. Vypláchla jsem štětec od barvy a začalo zvonit. Vzala jsem si věci a jako první vypálila ze třídy. Slyšela Slyšela jsem učitelku, jak na mě volá, abych se vrátila. Předstírala jsem však, že ji neslyším. Hledala jsem učebnu chemie, jako bych v těhle chodbách byla poprvé a nevěděla, kde co je. Ani nevím jak, ale nějak jsem se ocitla před třídou. Vešla jsem a sedla si do předposlední lavice u okna. Vytáhla jsem penál, ve kterém je beztak jen pár propisek a ušmudlaná guma a hodila ho na lavici. Všimla jsem si, že si tam někdo předemnou nechal lepidlo. Vzala jsem ho do ruky a chtěla jsem ho někam zahodit, když v tom jsem si vzpoměla, jak byl Jack dnes "milý". Protože jsem věděla, že bude sedět vedle Šimona.... Potřela jsem tenkou vrstvou lepidla jeho část lavice. Šimon & co přišli zrovna když jsem uklidila lepidlo. Aby se neřeklo, vytáhla jsem na lavici i učebnici a sešit a s menším třísknutím je hodila na lavici k penálu. Zazvonilo a já si všimla, že třída je už dávno plná. Do třídy vešel Fil a já se okamžitě svalila zpět na židli. Zamračil se na mně a došel ke katedře. Všichni celou dobu vzorně stáli. Fil se zastavil stoupl si vedle katedry. ,,Slečna Smithová se neumí ANI postavit?!!" zařval. ,,Ne, to bych tě-vás........." ,,Nepokoušejte mou trpělivost a postavte se!" ,,Hmm, ne." řekla jsem v klidu a Fil zrudl vsteky. ,,Do ředitelny! Hned!!!" usmála jsem se, vzala si tašku a chystala jsem se zvednout. ,,Co to kurva je????!" zařval Jack a Fil se na něj vykuleně díval. Se zadržovaným smíchem jsem se otočila. Pukla jsem smíchy ,,Co děláš?" zeptala jsem se mezi smíchem. ,,Nemůže odle
...." nedokončil to a podíval se na mně. Asi mu to už došlo. ,,Ty!" zaječel pisklavím hlasem a já se znovu rozesmála, zatím co nás všichni ostatní tiše pozorovali. ,,Přilepilas mně k lavici! Nemůžu odlepit rukávy!" ,,Buď rád že máš mikinu a ne krátkej rukáv." poslala jsem mu vzdušnou pusu a odešla jsem. Vyndala jsem si ze skříňky sluchátka, cigarety, zapalovač a bezprsté rukavice. Přece si nemyslíte, že bych šla vážně do ředitelny pro další trest..? Sice vím, že potom to bude horší, ale nějak se už z toho vymotám.

Omlouvám se, že zase delší dobu nic nebylo.

                                       VykoupenáKde žijí příběhy. Začni objevovat