Seventeenth Chapter

1.2K 101 8
                                    

Nial's pow

three days later

Doskládali jsme všechny krabice a každý si je po pěti odnesli do pokojů. položil jsem si je na zem a začal vyskládávat věci ze skříně které jsem rovnou i třídit. Vyhodil jsem tři mikiny které mi byly malé a kalhoty které jsem na sobě neměl snad ani jednou. Všechno mé oblečení zabralo asi tři krabice. Do zbytku jsem naskládal elektroniku, věci do školy, nějaké další kraviny co jsem měl v pokoji a krabici s dárky od Liama. Většina věcí tady zůstane protože do nového domu chtějí pořizovat věci táta společně s Jerremym. 

Zavřel jsem všechny krabice, napsal na ně mé jméno a odnesl je do kuchyně kde na mě čekal táta. Spolu jsme odnosili všechny do auta stěhováků kteří jeli na před. Šel jsem se ještě jednou podívat po celém domě a ani jsem si nevšiml že mi začali téct po tvářích slzy. Došel jsem  spět do kuchyně a když si mě táta všiml hned si mě přitáhl do obětí. "Ššš Naille, já vím že je to velká změna ale mi to zvládneme" začal mě utěšovat a hladit po zádech. "Já vím, pojedeme?" zeptal jsem se a začal se od něj odtahovat. "Jo, pojď" oba jsme si vzali menší tašky do letadla a vydali se k autu které si necháme převést lodí do Londýna. Dojeli jsme k hotel kde na nás u auta čekal Jerremy i s jeho rodinou. Zastavili jsme u nich a táta se s nimi šel hned přivítat. Já jsem se znovu opřel o sklo auta a dál dělal že spím protože jsem neměl náladu na poslouchání  úchylných řečí od Mike.

Nejspíš jsem se do toho předstírání spánku zažral tak, že jsem se probudil až na letišti. " Naille vstávej, už jsme tu" zatřásl se mnou táta. Vstal jsem ze sedadla, vzal si svůj batoh ve kterém jsem měl věci abych se v letadle zabavil a vystoupil z auta. "Ahoj Naille" pozdravil mě Jerremy a po něm i Mia, Mike a stydlivě Sam. "Ahoj" pozdravil jsem je všechny a společně jsme se vydali k letišti. Odbavili nás a mi šli rovnou k gatu protože už jsme měli trochu zpoždění. Předali jsme lístky letušce a šli jsme do letadla Přišli jsme do první třídy kde bohužel byly sedadla jen po dvou, a bohužel jsem seděl vedle Mika. "Mio nevadilo by ti kdybych seděl vedle tebe? Nemám náladu na poslouchání tvého egoistického bratříčka." poprosil jsem Miu která s radostí přikývla. "Same běž si sednout vedle Mika" řekla Mia a Sam s radostí běžel za svým bratrem. Posadil jsem se vedle ní a připoutal se. Letušky nám začali ukazovat jak se nasazuje dýchací maska a další blbosti co stejně nikdo neposlouchá. Podal jsem si batoh ze kterého jsem si vzal sluchátka a tablet na kterém jsem si začal vybírat film. Už jsem si ho chtěl pustit když v tom mi na rameno zaklepala Mia "Můžu se dívat s tebou? nemám na mobilu žádný film a nemám co dělat" zeptala se mě. "Jo tady máš" podal jsem jí jedno sluchátko a pustil film.

Wrong Number-Niam HorayneKde žijí příběhy. Začni objevovat