^ Same Mistakes ^

                             2.díl

            Rodiče pouze na zákazy...

Když jsem pomalu zvedla hlavu, abych zjistila, kdo mne chytl při činu, uviděla jsem svého otce rudého vztekem. Na sobě měl svoje proužkované pižamo a hnědý župan, který měl rozvázaný. Jeho světle hnědé vlasy trčeli do všech stran a pod očima měl mega velké pytle, asi nespal hodně dlouho v klidu. . Uchechtla jsem se. ,,Jé ahoj Tatínku." řekla jsem ležíc na zemi pod ním. ,,Tatínku ? Tatínku ? Co si to dovoluješ mladá dámo ?!" zaječel. Sklonil se pro mne a pomohl mi vstát. Chytl mne prudce za pravou ruku a druhou ruku mi dal okolo pasu. Pomalu mne zvedal a já jsem se zase začala smát, kdyby jste viděli otcův výraz, jak se snaží mne zvednout a nejde mu to. Vypadal jako by sral na záchodě. ,,Bobíky Taťko ?" vydala jsem ze sebe a začala jsem se smát. Ani nevíte, jak to Taťko vyznělo vtipně. Koukl se na mne vražedným pohledem. ,,Nejsi trochu drzá ?" vyjel na mne. ,,Já se jen ptám." uchechtla jsem se a máchla rukou. Zavřel dveře a táhl mne do obýváku. Do pokoje po našich schodech by to asi nezvládl. Když jsme se ocitli v obýváku doslova mne hodil na naší hnědou sedačku do sedu,  a sedl si vedle mne na sedačku, vzadu za ním stála hnědá lampička, kterou po chvíly rozsvítil. Naproti stál menší stůl, který se skvěle hodil k velikosti sedačky a za ním byl falešný krb a nad krbem několika palcová televize, po pravé straně pouštěli dovnitř světlo 2 okna s bílími závěsy s hnědými hvězdicemi, po levé straně stojí hnědá knihovna s několika knihami, které stejně nikdo nečte, jsou to většinou jen nějaké detektivky, které dostávali rodiče od známých k narozeninám a Vánocům a tak dále... Celý obývací pokoj byl do hnědo bílé barvy. Pomáhala jsem ho tehdy navrhovat. Tehdy ještě s mým "dokonalým" bratrem. Koukla jsem se na otce, který vypadal tak, jako vždycky, když někomu dělal o něčem přednášku. Uchechtla jsem se. ,,Co si pila ?" zeptal se úplně v klidu. ,,Níííc." odkašlala jsem si s úsměvem. Tatův výraz se ve vteřině změnil, ze svého *pokerfaceu se zamračil a už to nebyl *pokerface. Taťka se nápřáhl a vrazil mi facku, div jsem nespadla z pohovky. Instinktivne jsem si chytla svou pravou tvář. Strašně to bolelo, bylo to jako by vás někdo praštil. Počkat, vždyť jo. On mě praštil.  ,,Au ty debile jsi normální ?" zaječela jsem. Fajn uznávám možná to je přehnaný. No a co ?!? Byla jsem naštvaná. ,,Cos to zase řekla ?" zaječel a už se napřahoval, trochu jsem se přikrčila. ,,Nech ji !" zakřičel klučičí hlas. Oba jsme koukli ke vchodu do obýváku, odkud ten hlas vycházel. Začala jsem se smát. Ani nevím próč. Uviděla jsem blonďatého kluka s černými boxerkami na sobě. Byl to Niall. ,,Nialle..." řekl otec a stoupl si. Šel blíž k Niallovi. ,,Ona je už nezvladatelná." řekl otec a já se usmála a zamávala Niallovi. Ten se jen zamračil a poškrabal na zátylku. Najednou se pokojem rozšířila písnička od Petey Pablo - Show Me The Money. Byla z mýho mobilu a volala mi beztak Tara nebo Bob. Odvětila jsem pohled od Nialla s fotrem a můj pohled upoutala moje levá kapsa, kde byl můj mobil. Pravou rukou jsem ho vytáhla a koukla jsem se na display. "Tara" četla jsem. Zvedla jsem to. ,,Čau Jesy !" řekla mi. ,,Ahoj a kolikrát ti mám říkat, ať mi neříkáš Jesy ty krávo !" řekla jsem se smíchem podívajíc se na naší bílou kachličkovou podlahu. ,,Hej jo sorráč. Zejtra je mega pařba u Nicka půjdem ?" zeptala se. ,,Jasně, že jo !" vyjekla jsem. Pohledem jsem zabrouzdala na všechny kolem. Nemohla jsem si nevšimnout fotrova výrazu. Mračil se. Už zase. Protočila jsem oči a uchechtla jsem se. ,,Hej zavolám ti odpoledne teď valím jdu za Meckym." řekla naléhavě. ,,Mecky ?" zvedla jsem obočí ovšem s úsměvem.

,,Novej objev jedem k němu." řekla a típla to. Usmála jsem se. Koukala jsem do blba a pak jsem zase mobil strčila do kapsy. ,,No to je fuk ten smrad se zase začne chovat slušně nebo půjde na léčení." řekl Fotr a ja se začla smát. Fotr se na mne koukl. ,,Takže kamarádko, ode dneška žádný party, žádnej alkohol, cigarety a tak dále, máš zaracha což zahrnuje televizy internet mobil zkrátka veškerou elektroniku." řekl. ,,Takže i mikrovlnku ?" ozval se Niall s úsměvem. Tata se na ně otočil. ,,Moc mi nepomáháš." řekl taťka a já se začala smát. ,,Jo jasně promiň." řekl Niall poškrábal se na nose a nervòzně popošlápl. ,,Hele kluci neřešte mne. Jdu spát čau." řekla jsem a snažila jsem se přestat smát. Marně. Podepřela jsem se rukama o sedačku a pomalu jsem se zvedala, když už to vypadalo nadějně zase jsem se pro změnu převážila dopředu, takže jsem se musela podepřít o stolek. Na to se už Niall nemohl koukat a rychle mi šel na pomoc. Podepřel mi jednu ruku a otec mu pomohl a podepřel mi tu druhou. Začala jsem se smát. ,,Jsme jako tři prasátka." oznámila jsem s úsměvem během cesty po schodech a Niall se uchechtl. ,,Ségra ty ses teda zřídila." řekl a stále me podepíral. ,,To si s ní zítra vyřídím." řekl otec a ja se začla zase smát...

*Niall*

Odnesli jsme Nikki do jejiho pokoje a ona hned usla. Tak jsem beze slova šel do svýho a lehl si do postele. Přemýšlel jsem o Nikki. Prej tady tyhle stavy má furt i v bulvárech o ní píšou. Zajímalo by mně proč to dělá. Vždycky byla taková hodná a teď ji nepoznávám. Bejvala to moje malá princezna. Chyběla mi to jo, ale takovýhle přivítání jsem si nepředstavoval. Achjo. Jestli bude takhle pokračovat táta ji dá do léčebny a co potom ? To by byli titulky... Sestra Nialla Horana je v léčebně... myslím, že tohle nechci ani já a ani nikdo jiný. Jenže co s tím....

*Nicolett

,,Auuu" zabroukala jsem, když jsem otevřela oči. Bolela mně hlava. Pravou rukou jsem se chytla za hlavu. Polkla jsem slinu, která mi naběhla, odkašlala jsem si, pomalu jsem nohy položila na zem a sedla jsem si. Oddechla jsem a pomalu jsem se nadechla. Svůj pohled jsem zaměřila na bílé hodiny nad černými dveřmi, které ukazovali 2 hod. odpoledne. Můj pokoj je sladěný do fialovo bílé, stěny jsou fialové kromě stropu, ten zůstal bílý na stropu také mám hvězdy svítící ve tmě, jinak nábytek se sladěn do bílé barvy.

Až teď jsem si všimla, že jsem stále v denním oblečení. Oklepala jsem se a zamračila se. Pomalu jsem vstala a měla jsem to namířeno přímo do koupelny. Otevřela jsem potichu a pomalu dveře a hlavou vykoukla na chodbu. Když jsem nikoho neviděla vylezla jsem z pokoje, zavřela jsem dveře o5 pomalu a potichu a vklouzla jsem do koupelny naproti mýmu pokoji, která byla naštěstí volná. Zavřela jsem dveře a rovnou je i zamkla. Stoupla jsem si před umyvadlo a koukla se do zrcadla, které je nad umyvadlem. ,,Ježiš to je hrůza." šeptla jsem při pohledu na sebe do zrcadla. Moje rty byly popraskané, vlasy mastné, oči červené, ale zároveň černé od rozteklé řasenky. Vypadala jsem hrozně. Levou rukou jsem zašmátrala ke kohoutku a zapla vodu. Studenou. Nabrala jsem vodu do obou ruk, ze kterých jsem si udělala mističku. Vodou z ruk jsem si opláchla obličej. Naskočila mi husí kůže. Vypla jsem vodu a poškrábala jsem si loket. Oddechla jsem si a rychle jsem se svlékla, oblečení jsem hodila do růžového koše na špinavé prádlo, které stojí vedle dveří po levé straně a vlezla jsem si do sprchy. Po chvilce jsem se už utírala. Udělala jsem si turban na hlavě a pak pleťovou misku, vyčistila jsem si zuby a trošičku jsem se namalovala. Na sebe jsem si dala župan a odemkla jsem dveře od koupelny. Otevřela jsem a hned u vchodu jsem střetla Niallíka. Na sobě měl zelené kraťase a černé tričko a byl bos. ,,Nialle !" křikla jsem a vrhla jsem se mu s úsměvem kolem krku. Nemohla jsem uvěřit, že je doma. Chvíly jen tak stál a pak mi obětí opětoval. ,,Kde ses tady vzal ?" optala jsem se ho, když jsme se od sebe trochu odtáhli. ,,Přijel jsem za tebou, ty průserářko." řekl a ušklíbl se. ,,Nejsem průserářka, jen se snažím žít." řekla jsem s povytaženým obočím. ,,Hele pojď se najíst a pak si o tom popovídáme." řekl a táhl mě ruku v ruce dolů do kuchyně. S ůsměvem jsem šla. Sešli jsme po schodech dubové barvy do kuchyně. ,,Kde jsou naši ?" zeptala jsem se a sedla jsem si na bílou židli, která stojí před stolem stejné barvy. Niall strčil talíře s obědem do mikrovlnky a zapl ji. ,,Jeli do Dublinu. Neptej se proč, nevím to." řekl a usmál se. Najednou mu začal zvonit mobil. ,,Promiñ." řekl, zvedl se a odešel z kuchyně. Mezitím jsem si stoupla a vytáhla jídlo z mikrovlnky, která leží na skřince u dveří. Položila jsem jídlo konkrétně svíčkovou s knedlíkama na stůl a okolo dala příbory, které jsem vytáhla z příborníku. Pak přišel Niall.

,,Nikki...Tara...zemřela........"

Tady je 2.díl :) Doufám, že se bude líbit :) Je trošku delší :) Za chyby se omluvám a za #VOTEs a #COMENTs vďaka

#THNXXX

#LOVE #YA