Ťapka

Krev

Vykukuju ven a rozhlížím se. Nikdo tam ale není. "No co," řeknu si. Přece jenom bydlíme u přehrady. Tady v okolí máme tolik toulavých koček, že by jste je na všech prstech nespočítali. 

Pokračuji v čekání..

Po nějaké době zase slyším to samé škrábání. Jdu k balkonovým dveřím ale za nimi zase nikdo není. Rozhodnu se tedy porozhlédnout kolem domu a tu se mnou šprýmující kočku najít. Hned se ale zastavím a ztuhnu na místě. Vidím na okně otisky od tlapek. Krvavé otisky od tlapek..

Vyděsím se že se Mie něco stalo a běžím prohledat zahradu. Nikde jsem ji nenašla. Když jsem se vracela, uviděla jsem ji jak na mě čeká u dveří. Zdála se naprosto v pořádku. Jako by se nic nestalo. 

Vzala jsem jí domů a šla si pro namočený kus látky, abych mohla utřít ty šlápoty na okně. Ony už tam ale nebyly. "Hmm, dobře já, tu čokoládu na noc bych si už měla zakázat," zanadávám si. Beru ručník a jdu si dát teplou sprchu. Potom se odeberu do svého pokoje a ještě se nachvíli zadívám do telefonu. 

Náhle uslyším něco jako škrábání drápků v mé skříni. "Já tam tu kozicu zase zavřela," zasměji se a jdu se tam podívat..