•Are you crazy?• [M&M FF CZ]

Prolog🍟

Candice:

,,Dneska mu to řeknu,Lex,určitě." Oznámila jsem svojí kamarádce a sebevědomě se usmála.

,,To je sice hezké ,Candice,ale nemůžeš mu to říct. Jak sis asi všimla tak chodí se Sabrinou." Oznámila mi to co už bohužel vím a hodila hlavou k nejpopulárnější holce třídy.

,, Vím že s ní chodí,ale myslím že by měl vědět i to, že ho miluju. Lex,miluju ho a prostě myslím, že mu to musím říct." Řekla jsem a všimla si že všichni najednou stichli. Sabrina se na mě dost nepěkně dívala,ale mlčela. Otočila jsem se za sebe, kde stál a pozoroval mě. Okamžitě jsem zčervenala jak rajče i když jsem se to snažila potlačit,prostě to nešlo,už jsem taková.

,,A-ahoj Marcusi."Snažila jsem se nezakoktat,avšak opět neúspěšně.

,,Čau Candice. O Kom jste se to bavili?" Zeptal se podezíravě a pohledem kmital mezi mnou a Lexy.

,,O ni-nikom." Řekla jsem rychle a snažila se znít naprosto pravdomluvně.

,,To určitě! Mluvily o tobě a pomlouvala mě!" Vykřikla Sabrina a škodolibě se na mě podívala.

,, J-já jen jsem ti chtěla něco říct." Ignorovala jsem Sabrinu a popošla blíž k němu, abych to nemusela řvát přes celou třídu.

,,No co jsi mi chtěla říct?" Zněl docela naštvaně a otráveně,ale já jsem se nehodlala vzdát,ne když jsem se konečně odhodlala.

,,Já m-miluju t-tě." Vydechla jsem a podívala se na Marcuse,který nevypadal ani trochu překvapeně ani naštvaně, neměl žádný výraz v obličeji .

,,To je sice hezké Candice,ale já mám přítelkyni a navíc statisíce fanynek, které mi tohle říkají nebo píšou denně. Tvoje vyznání v tomhle všem nějak zaniká,ale můžeš si s nima poplakat nad tím že jsem tě odmítl. Navíc jsi nevýrazná a vypadáš jako dítě,kdo by o tebe vůbec stál? A teď jestli dovolíš rád bych šel za svojí přítelkyní." Tak tohle bolelo. A stejně tak mě bolel smích všech mýsch spolužáků,které Marcusovo odmítnutí náramně pobavilo. Nesmáli se jen tři lidi Lex,která probodávala pohledem přebarveného blonďáka přede mnou,Max,který se nevěřícně díval na svého kamaráda,a nakonec Tinus,jeho dvojče,který se pouze chytl za hlavu a mě věnoval omluvný pohled.

,,Jak myslíš Gunnarsene,ale mýlíš se." Setřela jsem si slzu,která mi zrovna sjela po tváři.
,,Njsem taková jako myslíš. Jsem silnější a odmítnutí jednoho idiota jako jsi ty mě nesloží." Řekla jsem a s odhodlaností jsem se mu podívala do očí ,netušila jsem ,kde se to ve mě najednou vzalo.Otočila jsem se na Lexy,která se na mě pyšně dívala. Věnovala jsem mu poslední pohrdavý pohled a hrdě odešla ze třídy,dokud jsem nezašla za roh,kde jsem se mohla zhroutit. Dneska je sice poslední den školy,ale pořád tady budu ještě 2 hodiny. Tohle má jen jedno řešení...školní bufet a hodně silný kafe.

¡Holá amigos!❤️🖤
Vítejte u mojí nové knížky s názvem
•Are you crazy?•
Dnes je to přesně rok a den,co jsem vydala svoji první knížku😱❤️
Neskutečně moc děkuju za všechnu podporu,kterou mi už rok dopřáváte a tady knížečku,berte jako takovou malou odměnu😂❤️🖤💖
+ má moje nejmilovanější Bruneta💁🏽‍♀️ dneska narozeniny a tohle je takový první menší dáreček pro ni❤️❤️👀 KristineLez - naše velká patnáctka😂❤️
Moc moc moc té miluju❤️💕❤️💕😂
Tohle byl takový trochu delší prolog,ale tak snad se líbil.🤔
Doufám že se vám bude příběh líbit a uvidíme se u další kapitoly,zatím ¡Adíos!👋🏻💋

Vejunka 😘🍍