1. Odraz (2 500 slov)
Emil je obyčejný knihovník s neobyčejnou představivostí. Ale všechno má své meze. Když k němu jednoho rána promluví ze zrcadla jeho vlastní odraz, začne si konečně uvědomovat, že v jeho životě není něco úplně v pořádku.
2. Šibe...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ellin ilustrovaný svět
Moje kamarádka Eliška se naprosto pomátla. Když vám ji popíšu, jak se chovala a jak vypadala na konci osmé třídy, nebudete věřit změně, která za pouhé dva měsíce nastala.
Eliška, nebo Ella, jak jí s holkama říkáme, byla vždycky trochu jednodušší, ale hrozně milá a snaživá holka. Vzaly jsme si ji pod svá křídla, a tak si na ni nikdo nedovoloval a neposmíval se jí za to, že se pořád ještě chová jak malá holka. Nezajímala se o kluky. Měla ráda animáky a její pouzdro bylo pořád plné pastelek, s kterými si zkrášlovala sešity, když ji zrovna něco v hodině nebavilo. Pokud si ji v mysli vybavím, pokaždé vidím, jak se nad něčím sklání a čmárá – tužkou po lavicích nebo třeba propiskou po ruce od konečků prstů až k lokti – občas si něco nakreslila i na tabuli o přestávce. Ze začátku sice nebyly její obrázky nic moc, ale čím dýl to dělala, tím víc byla dobrá. A nejlíp kreslila psy.
Jenže jak už jsem zmiňovala, nastala jistá změna. Celou osmičku jsme nenápadně sledovaly, jak se naší kamarádce na hrudi postupně zvedá tričko a po několika měsících čekání to konečně přišlo – Ella, jako poslední ze třídy, dostala krámy.
Byla z toho chuděrka taková zmatená. Na jednu stranu byla ráda, na druhou ale nechápala, jak jsme si na to všechny zvykly a do sešitů si začala kreslit strašidelné obrázky vložek, které měly ostré zuby a svými drápy napadaly ty nebohé pejsky.
Do té doby neměla Ella moc zájem o všechny ty dívčí věci, co jsme o přestávkách probíraly, ale hrozně zbožňovala Arianu Grande, takže jsme většinou řešily muziku. Často nám taky kreslila na požádání obrázky našich idolů – její Timberlake mi stále skvostně visí na nástěnce. Každopádně všechno se změnilo a Ella najednou chtěla vědět, jaký mejkap používáme a jestli by si měla pořídit pušapku nebo raději ne a my jsme ji pochopitelně do všeho s chutí zasvětily, takže ke konci roku se z ošklivého káčátka vyloupla krásná tuctová holka.
Bohužel Ellina noční můra se zubatými vložkami pokračovala. Jednou po hodině matiky vstala ze svého místa a na zadku měla velký červený flek. Zuzka z naší party seděla v lavici za námi, a když to uviděla, okamžitě ji přirazila na židli zpátky. Byl to hroznej trapas.
„A vážně to máš dostat až za dva týdny?" ptala jsem se Elly a ona se slzami v očích přikývla. Udělaly jsme okolo ní ochrannou bariéru a skupinově zašly nastalý problém vyřešit na záchodky. Když pak přišla do třídy s legínami z tělocviku, třídě došlo, co se asi stalo. Ale my jsme naši Ellu bránily. Ukázalo se totiž, že má nějaké problémy s hormony a doktor jí na srovnání cyklu předepsal antikoncepci. A tak nedobrovolně obsadila první příčku budoucího žebříčku holek, které ji už užívají.
Když začaly prázdniny, zpozorovaly jsme na ní první změny. Přibrala. Prý se to stává. Ale zatímco se tuk různě po jejím těle umoudřil a přestal po nějaké době s růstem, v určité partii to tak vůbec nevypadalo. Když začala devítka, z jejích skromných béček nahnaných pušapkou byly překypující déčka pokoušející základní pudy opačného pohlaví. Vypadala tak na dvacet než na patnáct. Najednou jsme si všechny vedle ní připadaly jako děcka a ne naopak. Ellu nikdy netrápilo, že je ve všem poslední a rozhodně jí ani nedělalo problém být v něčem první.
