Dramione | CZ

Dramione 4

Další den, co jsme měli mít společnou hodinu jsem se připravil. Budu ji tolik urážet, tlačit se na ni, dělat chyby při tanci, aby byla naštvaná a řekla o předělení. Jako vždy, Malfoy má chytré nápady!

Šel jsem pomalu do tanečního sálu a už tam čekala. Vlastně tam byly všichni až na mě, ale tak počkat si musí ne? Když jde o mě. 

Profesorka zavelila ať jdeme všichni doprostřed a pustila hudbu. Opět říkala, jak máme tančit a v průběhu nám to pořád připomínala.

Já jsem držel Hermionu blízko u sebe, doslova jsem se k ní mačkal a kdyby jste viděli ten její zoufalý výraz, už jen kapka a bude naštvaná! 

"Hele, můžeš se ke mě přestat tak lepit? Jsi jako blecha!"
"Co to sakra je? A nelepím se! Dělám to tak, jak se má dělat" a vyplázl jsem na ni jazyk.
"Ale nic.. a lepíš. Fakt nechci, aby ses přilepil na mě tak, že bys na mě už navždy zůstal.."
"Něco zas mudlovskýho co? Nojo, mudlovská šmejdka zas používá ty jejich "zázraky". Už o tom laskavě nemel!"

Hermiona se na mě podívala, tak, jako nikdy jindy. Ztratil jsem se v jejích čokoládově bouřivých očích. Koukala na mě, jako kdyby mě měla očima zabít nebo v něco proměnit, ale já jsem v nich viděl i něco víc. Krásu. Něžnost. Pohlazení. Rychle jsem vyběhl ze sálu, moje myšlenky začali být černější a černější. Nemůžu v ni vidět něco víc, nemůžu. Ona je na jeho straně, ona je ta kudrnatá, zlá šmejdka. Co se to sakra semnou děje?!

Hermiona
Nechápala jsem, co se s ním stalo. Po tom, co jsem se mu zahleděla do očí, tak odešel. Spíš vyběhl. Chtěla jsem ho jen trochu vyděsit, aby mě nechal být, netušila jsem, že by ho to mohlo až tak vyděsit. Nechala jsem to ten den být a vydala jsem se s Ginny projít okolo hradu.

Popovídali jsme si, pověděla jsem ji i o zvláštním chování Malfoye, chtěla jsem, aby mi k tomu něco víc řekla a upřímně jsem i věděla co na to řekne. 

"Her.. on je idiot. Nechápu, jak si tohle může dovolit! Nejradši bych mu jednu flákla. A příště udělej to samý, přesně se mu zahleď do očí jako vrah. Jinak mu příště ukážu, že to jde i doopravdy!"

Usmála jsem se, protože přesně tohle jsem čekala. Klasická moje kamarádka Ginny.

"Já vím, ale je zvláštní, nemyslíš? Chová se mile, furt se ke mě lepí a pak z ničeho nic vyběhne. Co se stalo s Malfoyem, že by se mě bál? To si nemyslím".

Obě jsme se rozesmáli nad představou, že by se Malfoy bál, ale pokračovali jsme v hovoru o Harrym. Trápí se a potřebuje oporu, takže jsem tu pro ni.

"No. Nevšímá si mě ani nedává najevo, že by mě měl rád.. snažím se mu dávat každým dnem nějaké náznaky, ale znáš ho, je zatvrdlý jako Ron. Jsou stejný jako dvojčata!" Ginny udělala svůj klasický úšklebek a pokračovala zpět k hradu.

"Vím, ale tak mu to řekni. Nic jednoduššího nebude než mu to říct, buď řekne, že to cítí stejně a nebo ne, což si nemyslím". Povzbudivě jsem se na svou kamarádku zadívala a ta se jen ztrápeně pousmála. Do hradu jsme pokračovali beze slov.

Ginny se u vchodu rozdělila a já šla přímo za nosem, teda do knihovny. Chtěla jsem přijít na jiné myšlenky u knihy a tak jsem vytáhla knihu, kterou jsem ještě nečetla. "magické věštění z ruky".

Četla jsem, že podle žilek se má určovat budoucnost, ale zároveň musíte mít dar vidění, který já tedy rozhodně nemám. Odložila jsem knihu zpět na své místo a vydala se do nebelvírské koleje.

Ale v tom jsem opět do někoho narazila. Do Malfoye. V hlavě mi problesklo, že není ani možné, že máme tolik nezvyklých náhod.

"Promiň, neviděla jsem Tě. Řekla jsem a počítala s tím, že se do mě bude opět navážet.

"Dávej si na mě bacha. Fakt mě nebaví Tě vídat na každym rohu!"

"Jo.. promiň" a odešla jsem. Potřebuji se pořádně odreagovat. Opravdu pořádně, ale nejdříve si dám dlouhou sprchu.

Zašla jsem za jedním klukem z mrzimoru a šla s ním tam, kam nikdo nechodí. O mém tajném životu nikdo neví, až na Ginny, ale také neví vše. Momentálně držím svůj "vztah" s Nicolasem. Je to čtvrťák a nic mu nedochází, ale ráda si vybírám takové povahy, jelikož se mě bojí. Nechci, aby říkali něco o mě nebo-li mém tajném životu a oni mají zas na oplátku mě. 

- 

Vracela jsem se zpět do nebelvíru a otáčela se stále za sebe. Mám na sobě pouze župan, tak běžím, aby mě nikdo nezastihl. Pořád se za sebou otáčím až na jednoho vrazím. Doháje, co tu zase dělá?!

"Neumíš sakra dávat pozor kreténe!" byla jsem na sebe naštvaná, ne proto, že jsem do něj strčila, ale proto, že mě viděl. V tomhle.

Draco

Už podruhé za dnešní den do mě strčila. To ta holka neumí sakra dávat pozor? U toho, co jsem ji v hlavě nadával jsem se na ni zadíval. Už neměla tak rozcuchané vlasy, měla je hezky v drdolu a kolem ucha ji čouhalo pár neposedných vlasů. Měla na sobě jen župan, který ukazoval víc než by mělo. Brzy si toho všimla, jelikož jsem si ji poměrně dlouho přeměřoval, takže si hned svou krajkovou podprsenku schovala. Nikdy bych netušil, že ona zrovna má takové prádlo. I hezkou postavu, to jsem musel uznat i když mám proti ni odpor.

"Do tebe bych to zrovna neřekl, že se takhle potuluješ Bradavicema.. a ještě v noci. Zajímavé. Že by Hermiona někoho měla?" Co jsem to do řekl, tak jsem se pozastavil nad tím, jak jsem ji oslovil a ji zřejmě též, ale znovu měla na sobě tvrdou masku. Chce si snad hrát? Tak dobře.

"To Tebe zrovna nemusí zajímat Malfoyi. Je to čistě moje věc, tak si začni všímat toho, čeho máš laskavě." Musel jsem nad ni po zasmát. Udělal jsem krok blíž a opřel ji o zeď. 

"Ale, ale.. někdo by mohl klidně zjistit, jak žiješ nočním životem.." potichu jsem ji zašeptal do ucha a pobaveně se pousmál.

"A kdo Ti bude věřit prosim tě? Myslíš si, že když si Malfoy, tak můžeš všechno? To se pleteš. Můžu Ti ukázat, že jsem horší než si myslíš. Udělám Ti velmi ráda ze života peklo" a sladce se usmála. Ani to mě nevytočilo a usmál jsem se na ni též.

"Uvidíme komu kdo udělá ze života peklo Grangerová" zašeptal jsem těsně u jejich rtů. Usmál jsem se a pokračoval dál do Zmijozelské koleje.

Hermiona

Doháje! Zrovna když potřebuju, aby mě nikdo neviděl, tak mě potká tenhle blbec. Uvidíme komu kdo udělá peklo. A slibuju, že budu vítěz ať mě to stojí cokoliv.

Snad se Vám dnešní kapitola líbila. Snažila jsem se ji už trochu vylepšit, aby už se něco konečně dělo :)