Dramione | CZ

Zachráníme Bradavice!

Stála jsem tam jak solný sloup. Nebyla jsem schopna slov, natož nějaké smysuplné větě. Netušila jsem ani z mála, že by mě takhle odpálkoval. Za posledních pár dní byl pro mě víc než jen kluk, který mě léta urážel. Proč jsem taková? Že každému se snažím dát šanci a pomoct? Jsem naivní kráva. Jo, jsem.

"Proč?" Ano, to bylo jediné, co jsem dokázala vypustit z úst.

"Prostě nemůžeme být dál spolu a dělat jakože jsme úžasnej pár, oblizovat a když už bych to měl dělat, tak určitě ne s mudlovskou šmejdkou. Byla si jen hračka, která mě chvilku bavila" mluvil s jeho klasickou kamennou tváří. Naposledy se zadíval do mých očí a odešel. Já stála. Zírala jsem na místo, kde před chvílí ješte stál. Nevěřila jsem svým uším. Ztratila jsem se hluboko v myšlenkách na to, co se stalo. Nebyla jsem schopna pohybu ani řeči. Výkřikz nebo tichého "zůstaň, prosím". Nemohla jsem ovládat své tělo a má mysl směřovala jen k blonďatému smrtijedovi. V jednu chvíli jsem si myslela, že lže, jen aby mě ochránil, ale vypadal tak kamenně, drsně, že o tom pochybuji.

Vydala jsem se se na dívčí záchody,kde jsem sjela po zdi a pár neposlušných slz mi steklo z očí. Myslela jsem, že by to mohlo vyjít, že by to mohl být dobrý vztah - přeci jen protiklady se přitahují ne? Aspoň jsem si to tak myslela. Myslela jsem si, že když už se mi tak otevřel,tak cítí ke mě důvěru a nezradí mě takhle hrubě. Po celá léta jsme se nenáviděli a mělo to tak zůstat. Jen já naivní Hermiona jsem musela udělat něco tak hloupého, jako je se zaplést d Malfoyem. Myslela jsem, že jsem našla polovinu mě, polovinu, kterou jsem "hledala". Předtím jsem byla jen ta holka, co byla ve slavném triu, která spala se studentama, ale změnila jsem se. Otevřela jsem mu srdce a on ho potopil hluboko na dno.

-

Po hodině na dívčích záchodcích jsem vylezla a řekla si, že se nenechá takhle ponížit a zníčit. Opět bude ta sebejistá Hermiona jaká bývala. Tohle mu nedaruje.

"Ahoj Herm" pozdravil mě Harry když jsem vešla do společenské místnosti.

"Ahoj Harry" široce jsem se usmála a přisedla si k němu.

"Kde si byla ráno?"

"Byla jsem se projít, dost brzy jsem se probudila" odpověděla jsem s lehkým náznakem úsměvu.

"Víš..chci se Tě na něco zeptat.."

"Ptej se" odpověděla jsem sebejistě, ale v hloubi duše jsem se docela bála.

"Máš něco s Malfoyem?" Na chvilku jsem měla slzy v očích, trápení, ale ihned jsem nasadila masku.

"Ne, Harry nemám. Jak tě to napadlo?"

"Příjde mi, že jste se poslední dobou sblížili. A chová se normálně, nechápu to. A když se vidíte, zdraví tě, neuráží Tě.. moc to nechápu. Proto se ptám jestli se náhodou něco mezi Vámi nestalo" upřímně jsem mu chtěla říct o nás vše, ale nikdy jsem si nebyla jistá..možná teď?..

"Něco se stalo, ale nechci to moc rozebírat..nebo se spíš bojím tvého názoru Harry" řekl jsem upřímně a na chvilku jsem v jeho očích viděla zmatení i překvapení.

"Co se stalo?"

"Měli jsme spolu krátký poměr..ale už nemáme ani mít nebudeme" odpověděla jsem snad na jediný nádech. Bála jsem se šileně jeho odpovědi, protože vím co nám dělal a nevím jestli to pochopí.

"Proč?" Jo, taky jsem se ráno takhle ptala.

"Je jiný, zažil si toho mnoho a poznala jsem ho z jiné stránky než jak se choval doposud.." odmlčela jsem se a vyčkávala na Harryho jakoukoliv emoci v obličeji, ale nestalo se, žádná tam nebyla.