nikdy famfrpál jsem neovládala
přesto s koštětem
jehož proutky trčely jako já z davu
jsem hodiny milovala
kdy i jezevci zlí
sjednotili se při
reprezentaci
naší koleje
a ty trofeje
co nevážené zlatem s křídly
ale tíhou nadzdvihaly
i tebe
vítr čechral vlasy všech odstínů
společně s vírou davů
kterou vkládaly
do hráčů na zdánlivé šachovnici
ty výsledky na starém
tradičním stroji
zaznamenaly i
naši vášeň pro zápasy
ČTEŠ
slzy žlutavého jezevce
FanfictionPoezie jedné bradavické studentky z noci jejího posledního pobytu v milované škole. Jedná se o krátkou melancholickou sérii básní ve volném verši. Pokaždé doplněno jednou z - dle mého názoru -nejtalentovanějších interpretek vůbec.
