láska vždy voněla po sovích pamlscích
a chutnala po jejich výkalech
i přesto
jsem po ní toužila
schody nahoru
vrzaly a na boty
se lepila hovna
do nosu udeřil pach zpoceného peří
dopis zvlhl
při mém dotyku
to kvůli potu
a mým chtějícím pocitům
otevřela jsem dveře
aby se toho pachu v mém nose naskupilo ještě více
vítr se mi prohnal ve vlasech
a já vyhlídla svou sovu
na nožičku jsem přivázala dopis
opět jemu
a už nevyhlížela
rodinného ptáka, i ten mnou opovrhoval
přátelství je láska bez křídel
a já chtěla lítat
stejně jako ty sovy
v kumbále s okýnkem
ČTEŠ
slzy žlutavého jezevce
FanfictionPoezie jedné bradavické studentky z noci jejího posledního pobytu v milované škole. Jedná se o krátkou melancholickou sérii básní ve volném verši. Pokaždé doplněno jednou z - dle mého názoru -nejtalentovanějších interpretek vůbec.
