BTS *Namjin*

16.část

Namjoon

Probudil jsem se s velkou bolestí hlavy. Z čeho asi že. Zvedl jsem se a trochu se rozkoukal. Vedle mě leželo to smějicí se sluníčko jménem Jiminie... počkat co? Najednou mi vešlo všechno do hlavy. Vše co se odehrálo včetně toho videa. Sakra. Jsem v hajzlu. Vyletěl jsem z postele a po všech pokojích jsem hledal Jina. Nikde nebyl tak jsem vletěl dolů a do obyváku. Seděl tam. Byl plný vzteku a zároveň smutku. Vedle něho seděl Kai a uklidňoval ho.

"J-Jinie?.."
Jen se otočil a rozbrečel se ještě víc. Opravdu nevím co mám dělat. Šel jsem pomalinku k němu. Kai se na mě díval jako vlk na svou kořist. Jsou hodně dobři přátelé no. Hlavou jsem mu naznáčil ať jde pryč. Neochotně ale přece jenom se zvedl, pohladil Jinieho po vlasech a odešel. Sedl jsem si vedle Jina. Chytl jsem ho za ruku a on jen s ní škubnul.

"Jine prosím nech si to vysvětlit..."

"Co mi chceš vysvětli?! Běž se tam někde píchat s Jiminem když je lepší než já! Vůbec na mě nesahej! Už tě nikdy nechci vidět!!" Vlepil mi facku a vyběhl ven z domu. Bolelo to... ty slova, strašně moc. Ale vím že ho to bolelo víc. Omlouvám se Jinie. Můj milovaný Jinie. Miluju jen tebe. Prosím nespouštěj mě. Já bez tebe nemůžu žít...

Chanyeol

Přišel jsem ráno dolů a viděl Namjoona na zemi. Vypadalo to že je na dně svých sil. Šíleně mě bolela hlava ale sebral jsem se a došel k němu..

"Joonie.. co se stalo?"

"Chany... já chci tak strašně moc umřít. Já být bez něho nemůžu..."