6. část

1.3K 87 14
                                    

Jin
No super. Ráno mě vzbudil budík. Skončilo nám volno takže teď zas na zkoušku. Byl sem strašně unavený jelikož sme šli včera pozdě spát. Vstal sem a ani se mi nechtělo převlíkat tak sem šel udělat rovnou snídani. Sešel sem po schodech dolů a viděl sem Namjoona jak tupě bez hýbnutí zírá upřeně do zdi. Nedalo mi to a musel sem jít za ním. Sklonil sem se k němu a zeptal se ho:

"Namjoone, co tu tak sedíš?? Stalo se něco??"

"Ne nic."

"No dobrá... A nepotřebuješ něco?" Nomjoon se na mě koukl přímým pohledem, vydechnul, chytil mě za límec pižama a přítáhl si mě k sobě.

"Tebe." zašeptal mi do ucha a potom mě políbil a pak mě pustil a zase se potupně zadíval do zdi.
Zůstal sem stát a koukal sem na něho z ptevřenou pusou a pak šel dělat snídani. Začínám mít čím dál tím větší tušení že se mu líbím. Ale já nevím jestli se on líbí mě jako joo je nádherný a chová se ke mě strašně mile ale já prostě nevím. Už sem měl udělanou snídani a za půl hodiny sme měli jet na zkoušku a kluci pořád nikde.

"M-moone běž prosím vzbudit kluky. Za půl hodiny musíme jet." řekl sem a viděl sem ho jak se zvedá a pri pohledu na mě si zkousl ret a šel dál. Docela mi nahání hrůzu ale snad to bude v poho.

Všichni postupně přicházeli. Na všech šlo vidět že byli unavení. Sedli si ke stolu a pustili se do jídla. Sedl sem si k nim a pustil se do toho s nima. Panovalo zajímavé ticho. Po snídani jsme se oblékli a jeli sme na zkoušku.

Nikomu se moc nedařilo. Všichni byli unavení a snažili se ze všech sil ale nakonec sme to nějak zvládli. Všichni sme jako vždy obdivovali Jimina. Tancuje tak nádherně jakoby ten tanec měl prostě vžitý. A hlavně Yoongi se na něho díval s rozzářeným pohledem jakoby ste dítěti dali lízátko. Byl docela rostomilý. Jimin si pak ještě tančil. Tae s Jungkookem dělali kraviny a Hoseok se k nim později přidal a Namjoon mě propaloval pohledem. Snažil sem se uhýbat jeho očnímu kontaktu ale ve většině případů to bylo marné. Najednou sme venku uslyšeli hlasitou ránu. Všichni sme vyběhli ven a viděli jsme dvě sražené auta. Nevypadalo to zas tak vážně ale rána to byla obrovská. Rozběhli jsme se k autům aby jsme pomohli řidičůk kromě Jungkooka který začal volat sanitku a policii. Jeden řidič byl v bezvědomí a druhý byl v pohodě jen měl zřejmě zlomenou nohu. Vytáhli jsme je opatrně z aut. Ten v bezvědomí dýchal a měl puls takže naštěstí to bylo okej. Zachvíli sme uslyšeli santitku a policii jak přijíždí. Policisté se nás ptali na podrobnosti zatím co sanitka nakládala oba řidiče. Ještě nas pochválili že jsme zasáhli a už jsne šli zpátky do zkušebny. Sedli sme si a zase panovalo to ticho.

"Budem tu jen tak sedět nebo budem něco dělat či už půjdem domů??" zeptal se Tae který vypadal už docela znuděně. Shodli sme se na tom že půjdem všichni na nějaké jídlo. Došli sme do nejbližší restaurace a objednali si pizzy. Byly sme trochu ještě vylekaní z té nehody ale už sme se trochu rozmluvily. Po jídle sme se ještě prošli a dali si zmrzku. Doma se kluci šli dívat na televizi a já šel do svého pokoje pro oblečení protože sem si chtěl dát sprchu. Vzal sem si věci a šel do sprchy. Tak jsem se sprchoval když v tom najednou sem uslyšel otevírání dveří ve kterých vykoukl Namjoon. Lekl se a zadíval se na mě.

"N-namjoone co tu děláš?!" zařval sem po něm.

"Promiň nevěděl sem že tu si." usmál se na mě a zavřel dveře. Jasně. Prej nevěděl. Měl by si zajít k ušnímu protože sem to že jdu do sprchy řval přes celý obyvák kde byli všichni. Ach jooo. Dosprchoval sem se, oblékl sem se a šel ven. Zpoza dveří na mě vykoukl Namjoon a přilepil mě svým ťelem na zeď. Upřímně né že by se mi to nelíbolo. Obzvlášť když sem ucítil docela dost velkou bouli v jeho rozkroku.

"Musím uznat že máš docela sexy tělo." zašeptal mi do ucha a sjel na můj krk do kterého mě trochu kousl. Zkousl sem si ret ať nevzdychnu aby mě neslyšel. Dlouho sem váhal co mám dělat ale rozum zvítězil nad nadržeností. Kdyby sme tu byli sami tak bych možná i do něčeho šel ale takhle to prostě nešlo. Odstrčil sem ho od sebe a zadíval se mu do očí. Byl v nich vidět i docela smutek.

"Promiň ale teď ne." za co sem se mu sakra omluvil?? A proč teď ne?? Znělo to jakobych řekl 'promiň teď nemám náladu zašukám si s tebou zítra.' rychle sem šel dolů a posadil se ke klukům jakoby nic. Později přišel i Namjoon. Kde byl tak dlouho? Aha jeho boule v kalhotách zmizela... Chápu. Pousmál sem se na něho. Sedl si vedle mě a položil mi ruku na stehno. Svoji ruku sem dal na jeho ruku a dál sme se věnovali seriálu. No super den fakt. Po seriálu sme šli spát. V posteli sem ležel a nevím proč ale chyběli mi Namjoonové doteky. Pomyslem sem na to a usl sem.

Omlouvám se že jsem vydala díl až teď ale nebyl čas V.V ^°^

BTS *Namjin*Kde žijí příběhy. Začni objevovat