Netvor (Marcus and Martinus)

18😢

Písničku si pusťte až to tam bude napsaný

Pohled Ammy:

Fakt jsem se snažila nebrečet, ale doopravdy to nešlo. Vždy byl tak hodný, nevím co to do něj vjelo. Když jsem se otočila, tak sme viděla jak za mnou jde. Hned jak ke mně přišel, tak mně začal utěšovat a hrát si s mými vlasy, ale já sem mu ucukla. V tu chvíli se jeho ruka začala spouštět dolů, když už byl na mém stehně, tak mě silně šťípnul ,,Tohle si ke mně dovolovat nebudeš" mi pošeptal do ucha. Já jen začala ještě více brečet a vzpomínat na to jaký byl dřív a u toho jsem usnula.

Pohled Maca:

Chvilku jsem pak byl na telefonu a když jsem se otočil na Ammy, tak spala. Vypadá jako andílek, ale furt nedokážu opustit ten chtíč ji něco udělat. Ale to nebude trvat dlouho, hned jak přijedeme domu, tak si ji pořádně vychutnam. To co zažila, to nebylo nic narodíl od toho co zažili, ty ostatní holky.

Pohled Ammy:

Když jsem se probudila, tak jsem zjistila že mně tam ten ťunťa (Nechci být sprostá, takže tam budu vždy psát ťunťa) nechal, jsem na konečné zastávce. Jak se mám asi dostat domů. Vlak mi jede domů až za tři hodiny. Tak jsem mu šla zavolat.

Já: Můžeš mi říct proč si mně nechal odjed až na konečnou zastávku.
Mac:Zasloužila sis to. (a začal se smát)

Pak už jsem mu to típla a šla si sednout na lavičku.

Pusť si písničku

Po půl hodině co jsem tam seděla a byla na telefonu, jsem najednou cítila něčí přítomnost vedle mně. Tak jsme se tam podívala, vedle mě seděl nějaký kluk, ale v těch jeho očích bych se mohla topit. Byl jiný než jsou ostatní kluci. Když už jsem se na něj dívala dlouho, tak se na mně podíval taky. V tu chvíli jsem se začala zpátky dívat do telefonu a on se zasmál. Ty jeho oči, ty vlasy a těm smích. Asi po pěti minutách co jsme tam seděli, tak mně oslovil. ,,Ahoj" měl úplně úžasný hlas ,,Ahoj" odpověděla jsem mu nejistě ,,Jak se jmenuješ?" řekl a usmál se na mně ,,Ammy a ty?" odpověděla jsem a úsměv mu oplatila. ,,Justin! A nechtěla by si se jít třeba projít?" jen jsem přikývla na náznak, že ano. Tak jsme vstali a šli do parku. Po cestě jsme si povídali o hodně věcech. Cestou tam jsme potkali stánek se zmrzlinou, tak mi ji koupil. Vždy když se na mně usměje je to úžasný pocit a v těch momentech jsem začala zapomínat na Marcuse. Ale když jsme si sedli na lavičku, tak mi začal volat Marcus.

Mac:Kde seš teď už si měla být doma.
Já:No já jsem se tady zadržela.
Mac:Okamžitě si pro tebe dojedu a nepřej si mně!

V tu chvíli jsem začala brečet ,,Co se ti stalo?" řekl ustaraně. Já jsem mu neodpověděla, nevěděla jsem co mu mám říct. Tak mně obejmul a začal mně utěšovat. Já se Maca tak bojím, nevím co udělá. ,,Nemohli bychom jít k tobě domů, není mi moc dobře" zeptala jsem se ho ,,Jasně" řekl a vzal mně do náruče. Když jsme došli k němu domů nikdo tam nebyl. Šli jsme k němu do pokoje a on po mně hodil jeho tričko, ať si ho obléknu a udělám si pohodlí a on se šel vykoupat. Já jsem se teda převléknul a a šla si lehnout k němu do postele a tam jsem hned usnula.

Ve 3 hodiny ráno

Vzbudily mně velké rány do dveří, tak jsem vzbudila Justina a řekla mu ať se tam jde podívat. V tu chvíli do domu vlétnul do pokoje Mac. ,,Můžeš mi říct co tady děláš!" začal na mně řvát. Já jsem začala couvat a Justin ho ode mně odstrčil, ale Mac ho strčil na skříň, pak už se Justin nepostavil. V tu chvíli jsem začala ještě více brečet a řvát na něj. On mně jen vzal a hodil si mně přes rameno a plácnul mně přes zadek. Nesnáším jeho doteky, nesnáším jeho přítomnost. Hned jsem do něj začala bouchat a kopat, ale on to úplně ignoroval. Když jsme došli k autu, tak mně strčil na zadní sedadla a ještě se vrátil do domu. Měla jsem strach, jestli nejde udělat něco Justin ozvi, ale on se asi za tři minuty vrátil s mýma věcmama. Takže jsem byla štěstím bez sebe, že mu zřejmě neublížil. Hned jak nasedl do auta, tak nastartoval a začal na mně řvát ,,Můžeš mi říct co si u něj dělala?" já jsem mu neodpovídal a stále brečela.

Moc vám za všechno děkuji ❤️
Ella🇳🇴