What does he want?

1.Část

Je víkend a já jsem o víkend zvyklá vstávat kolem dvanácté hodiny. Je půl osmé ráno a probudí mě domovní zvonek. Chtěla jsem dělat, že ho neslyším a spát dál, protože kdo by o víkend byl v půl osmé vzhůru? Zavrtám se pod deku a vtom zase zvonek. Naštvaně vstanu z postele, seběhnu schody a jdu otevřít dveře. No jasně, kdo tam nestojí. To jenom moje nejlepší kamarádka Emily je zvyklá takhle brzy vstávat a jako obvykle všechny budit. 'Ahoj, ty ještě spíš?'Podívá se na mě s údivem.' No víš, o víkend každý normální člověk spí, podotýkám, normální, takže mi mohlo být jasný, že zvoníš ty.' Furt stála na místě a hloupě se na mě dívala. 'Tak pojď dál, mamka jela na nákup tak můžeme být u nás' Celé dopoledne strašně rychle uteklo, protože mi Emily ukazovala fotky z Itálie a vyprávěla nějaké trapasy co se jí tam staly. Ani netušíte, jaký je to pako. Moje mamka mi zakázala se s Emily bavit, prý se v celé jejich rodině zklamala.

'Emily,slyšíš to? Máma jde domu!' Ještě, že bydlíme v rodinném domku, tak Emily v klidu mohla vyskočit z okna kuchyně.

'Pa, ve škole'

Zavřela jsem za ní okno a nenápadně se chtěla proplížit do pokoje.

'Kam pak, kam pak'

Achjo,ona má snad oči až na zádech.

'Ty si zase byla v ledničce, žejo. Vždyť víš, že ti paní doktorka zakázala se přejídat kvůli tomu žaludk_'

'Mami klid' Přerušila jsem ji.

'Byla jsem si jen..'

'Co jen'

'Třeba pro vodu'

'Jak třeba?'

Začala jsem se nesmírně smát nad tím, co jsem řekla za hloupost.

'To třeba tam být nemělo.'

Vyběhla jsem schody a zavřela se do pokoje. Sakra, zítra pondělí. No co, tašku si připravím ráno. Teda pokud to stihnu. Při mém přemýšlení mě vyrušila esemeska. Kdo by to mohl být? Tak pozdě večer.

Zayn: Ahoj

Panebože, co? Nemůžu uvěřit tomu, že mi píše Zayn. Zayn chodí do vedlejší třídy. Nikdy jsme se neměli rádi, ve škole do mě furt jen šťouchá a posmívá se mi, no co.

Já:Ahoj

Zayn:Napadlo mě, jestli by si zítra nechtěla někam zajít, třeba se projít, nebo tak.

Já:Jestli si myslíš, že je to dobrý nápad, tak ok, proč ne.

Zayn: Dobře, zítra končíme ve škole oba stejně, tak mě čekej ve 14:25 před školou, dobrou noc.

Já: Dobrou.

Zhasla jsem mobil a snažila se usnout. Akorát mi to nešlo. Pořád mi nešlo do hlavy, proč by mi psal Zayn. Mě už se líbí strašně dlouho. Chodili jsme spolu i na základní školu,  teď i na gympl, i když každý do jiný třídy. Vždycky se mi líbil. Proto nemůžu uvěřit, že ON bude zítra čekat na mě před školou. No co, nebudu to řešit, uvidím, jak to zítra celé dopadne. Zavrtala jsem se pod deku a jako lusknutím prstů jsem usnula.

Tak to je konec první části. Zatím to není moc záživný ale nebojte, to hlavní, se teprve rozjede. Budu ráda za každou hvězdičku i komentář.