●•nine•●

633 86 2
                                    

Když se dlouho nic nedělo, pootevřel jsem oči. Myslel jsem, že ucítím bolest a potom tma. Ale nic takového se nestalo.

Když jsem oči celé otevřel, uviděl jsem Jungkooka ležet na zemi vedle mě.

"Ty zasranej parchante..." zasípal.

Nechápal jsem co se stalo. Teď jsem to ale nehodlal řešit. Místo toho jsem rychle přeběhl k Taemu.

"Jsi v pořádku?" zeptal jsem se ho starostlivě. Upřímně takového jsem se neznal. Většinou mě nikdo nezajímal a teď najednou tohle...

Taehyung pokýval hlavou na znamení souhlasu.
"Jo, jsem v pohodě." řekl potichu. Chtěl jsem mu věřit, ale potom jsem si všiml rudé krvavé skvrny na jeho tričku.

"Nejsi v pohodě, měl bys do nemocnice." odporoval jsem. Taehyung sklopil hlavu aby se na skvrnu podíval. Potom nad ní mávl rukou.
"To nic není." usmál se.

"Tak tě aspoň ošetřím, když nechceš do nemocnice." řekl jsem. Tohle jsem nebyl já. Nepoznával jsem svoje staré já, které Taehyunga nesnášelo víc než kohokoliv jiného.
Ten kluk mě zatraceně změnil a mě se to ani trochu nelíbilo.

●●●

Vzal jsem Taehyunga do náruče a přenesl ho do svého bytu. Položil jsem ho na gauč.

"Chvilku počkej, donesu si lékárničku." řekl jsem a odběhl do předsíně pro malou kabelku kterou jsem následně donesl ke gauči na kterém Tae ležel.

"Budu ti muset sundat tričko." řekl jsem. Upřímně se mi do toho moc nechtělo, ale chtěl jsem Taemu ošetřit jeho rány, takže to bylo nutné.

Taehyung pokýval hlavou a zvedl ruce nad hlavu. Já jsem vzal lem jeho trika a přetáhl mu ho přes hlavu.

Naskytl se mi pohled na Taeho vypracované tělo. Byl opravdu krásný.

"Nechtěl jsi mě náhodou ošetřit? Obdivovat mě můžeš potom." zasmál se Tae a to mě probralo ze zamyšlení.

Celý jsem zrudnul.
"J-já jsem se j- jenom zamyslel..." řekl jsem a začal se zase věnovat ošetřování jeho ran.

Nebylo jich moc, ale zato byly celkem hluboké. Všechny jsem mu je vydezinfikoval a převázal obvazem.

"Je to lepší?" zeptal jsem se Taehyunga, když jsem všechno dokončil.

"Mnohem." Tae se na mě usmál a posadil se.

Zadíval jsem se do jeho čokoládových očí. On mi pohled oplácel. Dívali jsme se na sebe a ani si neuvědomili, že se naše obličeje začaly k sobě přibližovat.

Zaregistrovali jsme to až když se naše nosy dotkly.

"Tohle jsem chtěl udělat už delší dobu." zašeptal Taehyung a dlouze mě políbil.

●●●

ahooooj, asi mě nenávidíte že? nedivím se, protože jsem vám slíbila větší aktivitu ale nedodržela jsem to ))):

jinak povídka se nám pomalu bude blížit ke konci (:

Vaše Kačii :**

you're safe with me // taegiKde žijí příběhy. Začni objevovat