Mé prokletí, DOKONČENO

15. kapitola

Chvíli jsme se ještě objímali a pak jsme se vydali do Nebelvírské komnaty. Dracovi zítra vysvětlím proč jsem odešla, určitě to pochopí. Jen kvůli němu jsem se pohádala s Ronem, za všechno může on. Měla jsem vztek, ale taky jsem byla smutná z toho, jak tento celkem dobrý večer skončil. 

O dva měsíce později  

V poslední době čas strašně rychle utíkal, s Ronem jsme se tak nějak odcizili, učení bylo hodně, s Malfoyem to bylo lepší, byla polovina Prosince, venku už bylo trochu prašanu, ale žádná sláva měla jsem rýmu a začala jsem i kašlat.

,, Kde budete na Vánoce?" zeptala se u snídaně Ginny

,, Já ještě nevím, možná u mámy." odpověděla jsem

,, Já tradičně pojedu k vám." řekl Harry a dal Ginny pusu na čelo

 Ron s Levandulí seděl na opačné straně stolu, i s Harrym se Ron nebaví, ale ten mu nic neudělal tak nevím co má Ron za problém. Ale po prvním týdnu ignorování mi začal Ron být u prdele. 

,, Amy?" poklepal mi někdo na rameno,otočila jsem se abych zjistila kdo to je, byl to táta

,, Ano?" zeptala jsem se

,, Na Vánoce budeš se mnou a Malfoyovými u nich v Manoru." řekl klidným hlasem

,, Co máma?" 

,, Ta s tím souhlasí, pojedeš k ní po tom." 

,, Dobře." řekla jsem a pak se vypařil

,, No to bych nečekal." řekl šokovaně Harry

,, Já taky ne, ale v Manoru?" řekla jsem stejně šokovaným hlasem jako Harry 

Do Vánoc zbývalo jen 10 dní, z toho jsme se ještě 6 dnů učili. Po snídani jsem se s Harrym vydala na Bylinkářství, které je celkem nudné, ale musím přiznat, že je to lepší než Věštění z čísel. Pak byly další hodiny, ale já kvůli bolesti hlavy nedávala pozor, pak si pamatuji jen to jak jsem byla u někoho v náruči a pak byla jen tma. Z nevolnosti a nekonečné bolesti jsem omdlela. Probudila jsem se až další den, nebo jsem si to aspoň myslela. V mé přítomnosti na ošetřovně byl Harry, Ginny a taky Draco co ten tu ksakru dělá? Zvedla jsem se z postele abych je mohla obejmout, jenže se mi začalo točit v hlavě a já stratila rovnováhu, nebýt Dracova rychlého reflexu ležela bych na zemi. Chytil mě do náruče a odnesl mě zpátky do postele.

,, Neměla bys nic dělat, jen ležet v posteli a odpočívat." řekl Draco

,, Děkuji." řekla jsem a lehla si na lůžko

,, Byla jsi v bezvědomí tři dny." řekla smutně Ginny

,, Tři dny?" zeptala jsem se udiveně a Ginny jen přikývla hlavou. Pak přiběhla madam Pomfreyová, asi nás slyšela. Přinesla mi pár lektvarů na uzdravení

,, Slečno poležíte si tady ještě dva dny než se zotavíte." oznámila 

Ležela jsem tam dva nekonečně dlouhé dny. Byla jsem tak ráda, že už na té ošetřovně nemusím být. Ale na druhou stranu jsem se ulila ze školy.