3.Část

9.1K 398 26
                                    

Domem se rozezní hlasitý zvuk, jakmile můj prst dopadne na zvonek. Po chvíli uslyším kroky, blížící se ke dveřím. Do minutky se přede mnou dveře otevřou. „Lily!" zapiští Kim a vrhne se mi do náruče. Pevně mě stiskne ve svém objetí. „No Ahoj ty naše nevěsto!" zasměju se jí do ucha. „To mi ani nepřipomínej. Mám toho tolik, že si ani pomalu nestíhám zajít na záchod.." odtáhne se ode mně.

„Tak pojď dál!" mávne rukou, abych jí následovala. Zvednu svůj těžký kufr, který následně přesunu dovnitř. „Páni! Máte to tu krásné!" řeknu směrem ke Kim, zatímco si sundávám kabát. „Ještě aby ne! Dost jsem se tady na tom nadřela" zasměje se a zavře za mnou dveře. „Joe ti nepomáhal?" zeptám se jí a prohlížím si různé obrazy na bílých zdech. „Ten sotva.. Jediné, co dělal bylo, že seděl na sedačce s pivem v ruce a očumoval mi zadek..".

I když se na ní nedívám, tak vím, že protočila očima. Abych vám to vysvětlila, tak naposledy co jsem tady byla, se zrovna Kim s Joem stěhovali k sobě, takže tu byl pěkný nepořádek. Teďkom to tady je k nepoznání. Bílou chodbu lemují obrázky, na kterých je většinou Kim a Jou, ale sem tam i já s Kim. Nad jedním se ale musím pozastavit. Tahle fotka byla pořízená v den našeho maturitního plesu.

Je na ní Kim s Joem, kteří se objímají a zamilovaně se na sebe koukají. Co mě ale na této fotce zarazilo? Já stojící vedle nich a za mnou on, objímajíc můj pas. Oba máme na tváři široký úsměv. „Byli jste moc roztomilí" objeví se vedle mě Kim. „Kde jsi k té fotce přišla?" zeptám se jí a zrak nespouštím od své šťastné tváře. „Po plesu jsem zašla za fotografkou, která tam fotila a požádala jsem jí, jestli by mi dvě tyhle fotky nevytiskla.. Chtěla jsem tu druhou dát tobě, ale to už jsi byla na cestě do Francie.." povzdychne si.

Za těch pár minut, co se na tu fotku dívám, se mi vrátí všechny vzpomínky z toho večera. A zároveň nechápu, jak jsem mohla být tak naivní. „Aha" řeknu po chvíli a odtrhnu se od fotografie. „Takže ukážeš mi, kde budu spát?" zeptám se po chvíli. „Jasně. Následuj mě!" broukne a vydá se ke schodům, které jsou na konci chodby. Vystoupám schody a ocitám se ve druhém patře.

Tady jsou stěny vymalované modrobílou barvou a jsou na nich pověšené obrazy s krajinou. Jestli jsem si všimla dobře, tak tu je pět dveří. „Takže tady to jsou pokoje pro hosty a mezi nimi je koupelna, o kterou se budete muset podělit.. Dveře na konci jsou má ložnice a vedle nich je moje a Joeova koupelna.." ukáže mi Kim jednotlivé místnosti. Když v tom mi to dojde.

„Kim? Jak jsi to myslela tím, že se o koupelnu budeme muset podělit?" pozvednu na ní své obočí. „Co mi nedochází?" zeptám se sama sebe. „Ehm no.." poškrábe se Kim ve vlasech. „Kim Collinsonová! Okamžitě vyklop to, co mi tajíš!" ukážu na ní výhružně prstem. „Musíš se o ní podělit s Nickem.." řekne nakonec. „Cože?!" vykulím na ní oči. „Já myslela, že víš, že tady bude.." „Já myslela, že ho uvidím až v den tvé svatby a né že budu týden s ním bydlet v jednom domě" prohrábnu si rukou frustrovaně vlasy.

„No víš.. Každá ruka je dobrá a Nick se nabídl, že nám pomůže, jak jen bude potřeba. Je toho vážně hodně a vše je ještě k tomu popletené.. Nevadí ti to?" podívá se na mě prosícíma očima. „Fajn, uklidni se! To bude dobrý! On nezajímá! Nedovolíš chlapovi, aby vyvedl z míry! OK?" říká hlásek v mé hlavě. „Ne. Bude to v pohodě” zakývám hlavou. „Vážně?" podívá se na mě podezíravě. „Jo, vážně.. Tak, který pokoj je můj?" snažím se změnit téma a tak i myšlenky na to, že s ním týden budu sdílet tento dům..

„Tenhle” ukáže na dveře dál od schodů. Vejdu do zmíněné místnosti. Pokoj je vymalován do fialkovobílé barvy. Uprostřed pokoje je velká postel s černým povlečením. Dvě velká okna se závěsy a jedna skříň na oblečení. „Líbí?” „Přesně můj styl” odpovím. „Tak se tady zabydli a přijď pak za mnou dolů” mrkne na mě Kim, než opustí pokoj.

                               **
Po třiceti minutách jsem s vybalováním konečně hotová a tak se vydám po schodech dolů, kde zahnu doprava. Ocitnu se ve velkém a moderně zařízeném obýváku. „Kim vážně dobrý vkus” pomyslím si. „Kim?” zavolám, než můj zadek dopadne na bílé křeslo. „V kuchyni! Dáš si kafe?!” zavolá na mě nazpátek. „Jo!” křiknu a své nohy si složím pod sebe.

Za chvíli se Kim objeví v obýváku se dvěma hrnky v ruce. Než si sedne naproti mě, tak mi jeden z nich podá. Usrknu si horké tekutiny, jejíž chuť se mi příjemně rozplyne na jazyku. Kim mi začne podrobně rozepisovat věci, které ještě musíme do svatby stihnout. Musím říct, že toho je vážně dost..

„Potom musíme židličky ozdobit bílou mašlí s červe...” v půlce věty jí vyruší zvuk zvonku. „Jdu tam!” mrkne na mě a vydá se ke dveřím. Následně se na chodbě ozvou dva mužské hlasy. Jeden z nich patří Joeovi a ten druhý mi přijde hodně známý. Najednou uslyším kroky blížící se ke mně. Vzhlédnu od svého šálku kafe a setkám se tak s bouřkově šedýma očima.

AhojkyMáme tady další část! 😍 Vím, že tahle byla nudná, ale i tak doufám, že se vám líbila..😘💖 Pokusím se tu další udělat zajímavější 😏 Mám vás ráda 💞 Vaše loverslilie 😚😚

Sladká nenávist 2 Kde žijí příběhy. Začni objevovat