Trosečníci

3.

Ve stejnou dobu - Sasori a Pein :)

,,Brzo by tam měli být " oznámí Sasorimu.,,Když se nebudu moc hejbat zbývají mi dva dny " podívá se na díru ve svém břiše.,,Zajímalo by mě jak to víš...předtím si řekl, že tu věc nesmíme vyndat a teď víš přesně kolik máš času...seš doktor nebo co ?? " podívá se na něj a nachvíly přestane prstem kreslit kolečka v písku.,,Haha...ne nejsem doktor, ale znám někoho, kdo tam trochu doktor je " usměje se.,,Aha...bolí to ?? " zaměří se pohledem na místo, který si Sasori už několik hodin drží.,,Trošku...i když víc než tohle cejtim ten strach...opravdu se bojim, že nikdo jinej než mi nepřežil " přizná se.,,Ještě pořád máš naději...moje žena zemřela ještě než jsme spadli...někdy je lepší nevědět, co se tvejm milovanejm stalo...bolí to míň " podívá se do písku.Na tvary a čáry, co vytvořil.,,To je mi líto..." poposedne si přičemž sykne bolestí.,,Seděli jsme v místě, kde se letadlo rozpůlilo...probodl jí kus zadní částí letadla když se roztříštilo...ten křik všech těch lidí byl strašlivej..." oklepal se.Pořád to viděl a slyšel.,,Asi to neni na místě, ale jsem rád, že jsem dostal ránu do hlavy a probral se až tady v tom lese...i když tam bych asi zůstal ležet a čekal až umřu kdybych nezaslech Hidana jak sprostě nadává " pousmál se.,,Já skočil do vody ještě než jsme spadli, proto jsem to letadlo viděl dopadat.Vyskočil jsem hned potom, co Konan umřela.Bylo to, že buď zemřu při dopadu letadla nebo po doskoku do vody.Jsem furt naživu jak vidíš..." opře se o strom a zaskučí.Slabě, ale Sasori to zaslechne.,,Co ti je ?? " prudce si sedne a zaskučí i on.,,Pálí mě záda...všiml jsem si toho už včera, ale teď jsem na to nějak zapomněl...určitě to bude od toho dopadu do něčeho jsem totiž narazil když jsem spad do vody " poškrábe se na hlavě.,,Doufám, že tu lékarničku najdou " zamumlá Sasori a podívá se na Peina.Chvíli je ticho.,,Hele ty, Sasori máš někoho, kdo je pro tebe důležitej ?? " zruší napětí, ticho a zeptá se.,,Jedinej, kdo mi na světě zbyl je můj nejlepší přítel..." odpoví mu zcela upřímně.Proč se musí ptát na Deidaru ??,,Má štestí, že neletěl s náma " usměje se.,,On letěl...seděl vedle mě...dostal jsem ránu do hlavy když jsem se ho snažil zachránit před všema těma padajícíma kuframa...ty si letěl jen s manželkou ?? " když si na to vzpomene vidí Deidarův vyděšený obličej a slyší jak křičí jeho jméno.,,To mě mrzí...naštěstí jsme jeli sami...Nagata jsme nechali doma měla to bejt naše druhá svatební cesta " ušklíbl se ,,jak vidíš tak to nedopadlo " jeho tvář posmutněla.Pořád měl před očima Konaninu tvář plnou slz, která ho žádala aby neumíral, aby se postaral o Nagata, aby se zachránil.,,Nagato ?? Tvůj syn ?? " usměje se Sasori.,,Přesně tak...nedávno mu byli 3 " zavzpomíná na Nagata.Na jeho tichého, vyplašeného a trošku ubrečeného syna.Usměje se.Je rád, že je naživu, že je doma a že se o něj má kdo postarat.O 3 hodiny později - Hidan, Itachi, Madara a Deidara :,,Ku*va..." Hidan odhrnul několik posledních větví a ocitl se na místě.Rozhlídl se.Na několika místech vrak ještě dohoříval.Vypadá to, že se rozpůlil ještě při nárazu.Všude okolo něj byl pořádnej bordel a těla, samozřejmě.,,Hej je tu někdo ?! " rozkřičí se a to už ho dojdou Deidara, Itachi a Madara.,,Všichni jsou mrtví Hidane jen se podívej " Madara mu položí ruka na rameno a sám se podívá na několik těl kolem letadla.,,Hej je tu někdo ?! " nenechá se přemluvit.Madara dá ruku z jeho ramene.Každý potřebuje naději.Bylo mu jasné, že Hidan někoho hledá.Možná, že on sám byl jediný, kdo nikoho nepostrádal.Svého syna ztratil už před několika lety a jeho bývalá manželka je neznámo kde.Nehledal nikoho.Alespoň pomůžu jim napadlo ho a vydal se k vraku.Madara se zastavil.,,Hej !! " další zoufalý výkřik.Výkřik nezkrývající žádné emoce.Byl zoufalý.Jeho malá sestra je nejspíš pořád ve vraku letadla.Jeho sestra je nespíš pořád ve vraku letadla a podle toho v jakém je ten vrak stavu neni naživu.Je mrtvá...Je mrtvá.Podíval se za sebe.Svůj pohled zastavil na Deidarovi.Klepal se a neměl daleko k pláči.On jediný se nebál ukázat svoje emoce.S vyděšeným pohledem se díval na zem.Na tři těla ležící před nimi.,,Seděla vedle mě...smála se " zamumlal.Hidan, Itachi a Madara se na něj podívali.,,Itachi deme se podívat dovnitř...Hidane ty a Deidara to tu obejdětě " rozdal úkoly Madara a znovu vykročil k vraku...Ve vraku :)

,,Ten blonďák to nezvládá " poznamenal a podíval se na Itachiho.Ten se zrovna snažil projít přez dvě těla, která dělala záterasu u dveří.,,Měli by vědět kam jsme spadli ne ?? Proč nás nikdo nehledá ?? " postěžoval si když se dobelhal až do kabiny za Madarou.,,Ještě je brzo...letadlo spadlo teprve včera večer a oni určitě nemají přesný souřadnice takže začnou hledat nejdřív okolo než jim dojde že bysme mohli bejt tady...noo i tak máme štěstí, že jsme u částí s kokpitem.To je totiž jediný, co hledaj " řekne pesimisticky.,,Zkus tu vysílačku " ukáže na desku s tlačítkama.Madara vytáhne vysílačku a několikrát otočí knoflíkem.Zachrastí v ní.,,Haloo ?? Je tam někdo ?? Tady Uchiha Madara...naše letadlo spadlo...haloo ?! Let 211 z Konohy havarovalo, hal... ?! " rozkřičí se.,,Tady centrála Konohy...můžete nám říct, kde jste ?? " ozve se slabě a trhavě.Itachi i Madara se nadechnou.Jsou šťastní nebo je to ještě víc vystrašilo ??,,Jsme na ostrově...piloti jsou mrtvý " zvýší hlas aby ho na druhé straně slyšeli.,,Už jsme vás vyrazili hledat...před 5 hodinami přišla zpráva, že letadlo nepřistálo tam, kde mělo...my...dva dny...helikoptéra...souřadnice...kde js... " poslední slova, která žena říkala se pomalu vytrácela.Ve vysílačce zarachotilo a hlas z druhé strany utichl.,,Hej !! Hej !! " několikrát do vysílačky ještě zakřičel než mu došlo, že to nemá cenu.,,Sakra vybilo se to !! " zakřičel a mrsknul s vysílačkou do předního okna.,,Řekne mi jim to ?? " zeptal se opatrně Itachi.,,Potřebujou nějakou naději...teď poď hledat tu zatracenou lékarničku " rozkázal.Byl naštvaný.Ví o nich, ale přijede pro ně někdo ??