Two daisies | Jensoo

five

Vycházející slunce, slabý vítr rozfoukávající okvětní lístky a tiché cinkání fúrinu, které jí ranní vstávání zpříjemnilo.

Zatímco se věnovala ranní hygieně, kuchyní se linula lahodná vůně palačinek.

„Rosé?“ překvapením radostně vyjekla a vrhla se jí kolem krku.

„Prosím, pusť mě, nebo nám snídani ještě připálím,“ řekla trochu vážnějším tónem.

Pustila ji a sedla si ke stolu.

Zatímco nakládala palačinky na talíř, ji koutkem oka pozorovala, „noták, nemyslela jsem to zle,“ zasmála se a hotové palačinky začala podávat na stůl.

„Květinko, děje se něco?“ zeptala se starostlivě.