unspoken words✔️

13. podvodníci

,,Zacku..." Vzdechla jsem a rukou si zakryla ústa. Zack, užívající si na lavičce s Juliou se otočil a zahleděl se mi do očí. ,,Jak... Jaks' mohl." Cítila jsem, jak se mi do očí hrnou slzy. Snažila jsem se je udržet.

Julia si zapla kalhoty a těžkopádně utekla. Už jsem to nevydržela. Slzy se mi začaly hrnout po tvářích. Zack si zoufale prohrábl vlasy a zatahal za ně. ,,To.. To není tak jak to vypadá Amy, věř mi." Přiblížil se a položil mi ruce na ramena. Táhl z něho alkohol a měl rudé bělmo. ,,Nešahej na mě!" Okřikla jsem ho a odstrčila ho od sebe. Neustále jsme si hleděli do očí. Nevěřícně jsem zakroutila hlavou. ,,Vždyť já se do tebe zamilovala Zacku. Myslela jsem to vážně. A ty... Ty mě tu podvedeš s Juliou!" ,,Ale já tě taky miluju!" Křikl zoufale a znovu se mě chtěl dotknout. ,,Drž hubu Zacku!" Jeho ruku jsem opět odstrčila a podívala se na zem. Pár slz spadlo dolů. ,,Ale víš co ti řeknu? Ty.. Ty taky nejsi svatá víš?" Nechápavě jsem se mu zadívala do očí. ,,Si.. Si myslíš, že to nevim? O tobě a Justinovi? Myslíš, že nevidim ty jeho a tvoje pohledy? Jak se spolu smějete?" ,,Jsme kamarádi sakra!" Křikla jsem. ,,To tvrdíš ty!" Ukázal na mě prstem.

,,Co se to tu děje?" Ozvalo se za mnou. Oba jsme se podívali na Justina, přicházejícího od nedaleké kašny. ,,Amy, co se stalo?" Beze slov jsem si sedla na lavičku a zabořila obličej do dlaní. ,,Cos jí udělal?" Štěkl na Zacka. ,,Ty se do toho nepleť, kamaráde." Poslední slovo řekl opravdu s velkou dávkou sarkasmu a ironie. ,,To, že se taháš s mojí holkou, to ti přijde v pohodě? To, že mě s tebou podvádí? Hm?" ,,Jedinej, kdo tu někoho podvedl seš ty!" Křikla jsem. Na konci věty se mi zlomil hlas. ,,Tys jí podvedl?!" Rozčilil se Justin. Zack zůstal zaraženě stát. ,,Jsem na mol, mám v sobě THC, já... Nevím, co dělám!" Pak rychlým krokem došel ke mně a objal mě kolem ramen. ,,Amy, prosím, odpust.. Nic to neznamenalo, já... Tě miluju. Tohle nic není." ,,Víš Zacku, když miluješ, nepodvedeš. To se říká. I kdybys umíral!" Pak jsem ho odstrčila a postavila se. On udělal totéž. ,,Fajn.. Jak chcete. Udělám ti ze života peklo, ty děvko. Vám oběma!" ,,Takhle o ní mluvit nebudeš!" Zařval Justin, napřáhl se a vrazil Zackovi pěstí. Ten sebou zacloumal a chtěl mu to vrátit. Justin ale jeho ruku těsně před sebou chytil, zakroutil s ní a podlomil Zackovi nohu, takže se hned skácel k zemi. Pak si na něj sedl obkročmo a začal ho mlátit do obličeje, hlava nehlava. Byl jako v nějakém tranzu, jako by to vůbec nebyl on. ,,Justine dost! To stačí, slyšíš?!" Zakřičela jsem a začala ho od Zacka tahat. On mě ale loktem strčil do břicha a pokračoval. S bolestí jsem spadla na záda.

,,Justine dost!" Justin najednou přestal a rozhlédl se okolo. Pak spatřil mě a hned se ke mně nahrnul. ,,Jsi v pořádku?" Zeptal se starostlivě. ,,Ale... Jo." Sykla jsem a chytla se za břicho, když mi pomáhal na nohy. ,,To bych se měla spíš zeptat já tebe.." ,,Jak to myslíš?" ,,Ještě jsme nezkončili!" Zařval najednou Zack, vrávorajíc na kraji chodníku. Justin se hned otočil.

Zack, celý zakrvavěný a slabý se potácel a snažil se udržet rovnováhu. Stačilo by do něj lehce strčit a zbořil by se jako domek z karet. ,,To si říkáš kámoš? Podrazák seš! Tak jen do mě! Doraž mě, jako tenkrát Taylera, abych zkončil v nemocnici! Tak pojď!" Zack zněl, jako by se za chvíli měl rozbrečet. O čem to ale mluví?

Justin zůstal stát jako opařený. V obličeji mu hrála lítostivá grimasa. Zack se na něj zhnuseně podíval, vyplivl trochu krve a oplatil mu pěstí. Nebylo moc silné, Justin měl jen roztržený ret. Potom se Zack skácel k zemi.

,,Sakra, volej záchranku, rychle!" Křikla jsem a klekla si k němu. Byl v bezvědomí..

***

Nemocniční vozidlo zmizelo v dálce. Dívala jsem se stále dopředu, zdálo se ale, jako bych vůbec nevnímala okolí. Slzy se mi kutálely po tvářích, jedna za druhou. ,,Amy?" Justin mě objal okolo ramen. ,,Dobrý?" ,,Jo." Kníkla jsem a hlasitě se rozbrečela. ,,Pojď sem... To bude dobrý, hm?" Pevně mě objal.

,,Jsem tu pro tebe."

***

Došli jsme domů okolo půl páté. Matka už byla v práci, tak jsem se zula a zavedla Justina do koupelny. ,,Máte pěkný barák." Usmál se. Nijak jsem nezareagovala. Otevřela jsem lékárničku a vyndala nějakou desinfekci, s níž mi matka ošetřovala ránu na hlavě, pár vatiček a náplast.

V kuchyni jsme se posadili ke stolu. ,,Ukaž." Šeptla jsem a rukama mu otočila obličej. ,,Není to tak zlý." Neupřímně jsem se usmála a začala ránu ošetřovat.

,,Co se vlastně stalo?" Zeptal se a syknul bolestí, když jsem mu kousek vaty položila na roztrhlý ret. ,,Promiň." Řekla jsem s lítostí v hlase a znovu začala ošetřovat, teď už trochu opatrněji. ,,To je.. na dlouho. Spíš ty mi řekni, co se ti přihodilo. Byl jsi jako vyměněný. A co to Zack říkal s tím Taylerem?" ,,To je taky na dlouho." Arogantně se usmál a ze rtu mu vyteklo trochu krve. ,,Ježiši.. Tak jo. Prostě jsem šla napřed a on si to na lavičce rozdával s Juliou." ,,Hajzl." Hlesl skoro neslyšně Justin a narovnal se.

,,Máš to." Pousmála jsem se a všechno hodila do koše. Pak jsem mu to přelepila náplastí tělové barvy a byla hotová. ,,Jsi na řadě." On si povzdychl. ,,Nevím. Občas se mi to tak stane.. To je hodin!" Podíval se na hodinky a postavil se, židle s vrzáním odjela dozadu. ,,Měl bych jít." Rychlým krokem vyrazil ke dveřím. ,,Počkej!" Doběhla jsem za ním do předsíně, zrovna se obul a vzal bundu do ruky, jako by opravdu spěchal. ,,Řekni mi, cos udělal Taylerovi!" Chytla jsem ho za zápěstí, a tak se otočil a o kus se ke mně přiblížil. Vzájemně jsme si hleděli do očí. Po chvilce trochu zachraptěl a já ho, bez toho aniž bych přestala sledovat jeho tmavě modré oči, pustila. ,,Kdyžtak jindy Amy. Měj se." Usmál se, pohladil mě po rameni a odešel ven, do chladného rána.

Na nebi už se pomalu objevovaly první sluneční paprsky. Podívala jsem se na kuchyňské hodiny v minimalistickém designu. Čtvrt na šest.

Lehla jsem si do postele a znovu se rozbrečela.

Jak jen mohl?...

Ahooj, vítám všechny u další kapitoly. Snad nevadí že teď víc než 2 měsíce nebyla, měla jsem plno práce a starostí. Každopádně zas budu psát víc! Děkuju za přečtení<3